Přinášíme přepis rozhovoru indických novinářek Anjany Om Kashyapové a Geety Mohanové z televizní stanice India Today, který se konal v Moskvě bezprostředně před oficiální návštěvou Vl. Putina v Indii 4. prosince 2025, kde se ruskému prezidentovi dostalo velkolepého a skutečně srdečného přivítání. To je vlastně pro nás to zajímavé, proto to takto píšeme – v rozporu s tím, co se často říká u nás, je vztah Ruska a Indie mimořádně přátelský a vlastně je příkladem nového multipolárního světa. Putin v rozhovoru opakovaně zdůrazňuje strategické partnerství s Indií, které podle něj stojí na dlouhodobé důvěře, sdílení technologií a spolupráci v energetice, obraně, jaderné energetice i špičkových technologiích včetně umělé inteligence. Sankční tlak Západu označuje za politický nástroj, který nelze dlouhodobě udržet, a vyzdvihuje přechod na obchod v národních měnách. V otázce Ukrajiny Putin tvrdí, že cílem Ruska není vítězství, ale ochrana vlastních zájmů, obyvatel a kultury na sporných územích; konflikt označuje za důsledek jednání Západu a rozšiřování NATO. Odmítá obnovení Sovětského svazu i návrat Ruska do G8 a zdůrazňuje význam multipolárního světa, v němž roste role Indie, Číny, BRICS a globálního Jihu. Rozhovor doplňuje Putinův pohled na terorismus, Blízký východ, umělou inteligenci a roli tradičních hodnot v ruské společnosti.
.
Na úvodním obrázku záběr z části uvítacího ceremoniálu.
.
AK: Bylo by zajímavé vědět, co si myslí, proto je zajímavé, jak se bude mírový proces vyvíjet. Také jste řekl, že jste skutečně znepokojen rozšiřováním NATO na východ. Moje otázka zní: Je podle vás rozšiřování NATO skutečnou hrozbou, nebo je to pro vás jen záminka k tomu, abyste získali kontrolu nad částí Ukrajiny? Nebo si skutečně myslíte, že dochází k velké nespravedlnosti vůči ruskému jazyku a tak dále?
VP: Poslyšte, NATO je samostatné téma. Ruský jazyk, ruská kultura, náboženství a dokonce i územní otázky jsou velmi důležité otázky, to je jedno téma. NATO je něco jiného. V tomto případě nepožadujeme pro sebe nic výjimečného. Za prvé, existují obecná pravidla, podle nichž bezpečnost jedné strany nemůže být zajištěna na úkor bezpečnosti druhé strany. Je to taková ne úplně jasná teorie, ale já ji velmi jednoduše vysvětlím: Říká se, že každý stát, včetně Ukrajiny, má právo sám zvolit způsob své obrany, způsob zajištění své bezpečnosti, je to tak? Je to tak. Odmítáme Ukrajině toto právo? Ne. Ale nemělo by to být na úkor bezpečnosti Ruska. Ukrajina se domnívá, že pro ni bude lepší vstoupit do NATO. A my říkáme: To ohrožuje naši bezpečnost, pojďme hledat nějaký způsob, který zajistí vaši bezpečnost, ale nebude ohrožovat nás. To je první věc. Za druhé: My přece nepožadujeme nic, co by vzniklo nečekaně a spadlo z nebe. My prostě trváme na tom, aby byly splněny sliby, které nám byly dány. To jsme si nevymysleli včera. Bylo to slíbeno Rusku, Sovětskému svazu, ještě v 90. letech: Ani o píď na východ – bylo to řečeno veřejně. Poté došlo k několika vlnám rozšíření a nakonec se dostali k přibrání Ukrajiny do NATO. To nám nejenže vůbec nevyhovuje, ale přímo nás to ohrožuje. Nezapomínejme, že NATO je vojensko-politický blok a nikdo nezrušil pátý článek Washingtonské úmluvy o vytvoření NATO. To je pro nás hrozba. Nikdo s námi nechce počítat. A je tu ještě jedna okolnost. Když Ukrajina získala nezávislost – málokdo si to pamatuje – jaký byl první dokument o nezávislosti? Deklarace o svrchovanosti, o nezávislosti Ukrajiny. A to je základ ukrajinské nezávislosti, ukrajinské moderní státnosti. A tam je napsáno, že Ukrajina je neutrální stát.
GM: Bylo to základem pro to, k čemu došlo, když jste se rozhodli připojit Krym? Chtěli jste získat důležitý přístav na Černém moři, protože Západ se snažil izolovat Rusko, jak se o tom mnohokrát mluvilo?
VP: Nemuseli jsme získávat tento důležitý přístav na Krymu, protože byl náš. Naše námořní loďstvo se na základě smlouvy s Ukrajinou již nacházelo ve vojenském přístavu v Sevastopolu, to je fakt. Po rozpadu Sovětského svazu tam naše loďstvo zůstalo. O to vůbec nejde, i když je to důležité, ale o to nejde. A my jsme Krym nepřipojili, to chci zdůraznit, ale přišli jsme jen na pomoc lidem, kteří nechtěli spojit svůj život a svůj osud s těmi, kteří provedli státní převrat na Ukrajině. Řekli: „Jo, nacionalisté v Kyjevě provedli státní převrat. Zeptal se nás někdo na to? Ano, po rozpadu Sovětského svazu jsme se ocitli v rámci nezávislé Ukrajiny. Ano, tak se to historicky vyvinulo. No dobře, tak teď budeme tak žít. Ale vycházíme z toho, že žijeme v demokratickém státě. A pokud se zde dějí státní převraty s neznámými důsledky, pak s tím nesouhlasíme, nechceme tak žít.“ A vznikla hrozba nejen tlaku, ale i represe vůči obyvatelům Krymu, a Rusko jim přišlo na pomoc. Jak jinak? A pokud si někdo myslí, že Rusko bude postupovat jinak, hluboce se mýlí. Vždy budeme chránit své zájmy a své lidi.
GM: Pokud dovolíte, položím krátkou otázku, než přejdeme k další: Chcete se znovu stát součástí G8, jak se o tom dnes hodně mluví? Usiluje Rusko o obnovení svého členství v G8?
VP: Ne.
AK: Zajímavá odpověď. Jste si naprosto jistý?
VP: Ano. Jde o to, že jsem tam kdysi, nebudu teď zacházet do podrobností, sám prakticky přestal jezdit. To je první věc. Za druhé: Jak jsem již řekl, není mi úplně jasné, na základě čeho patří určité země do skupiny G7 [tedy skupiny hospodářsky vyspělých zemí – pozn. red.]? Indická ekonomika zaujímá podle parity kupní síly třetí místo na světě. A kde jsou podle parity kupní síly země jako Velká Británie? Na jakém místě jsou teď, na desátém? Jistě, jsou to země s high-tech ekonomikou, mají silný základ, který nikam nezmizel, i když jejich podíl na světové ekonomice se rok od roku neustále zmenšuje, jako šagránová kůže. To je zřejmý fakt, který všichni vidíme. Toto směřování je takové, jaký je. Bude pokračovat, soudě podle všeho, v každém případě kvůli podle mého názoru chybné hospodářské politice, kterou provádí mnoho vlád těchto zemí. Recese v Německu je zřejmá, už třetí rok po sobě, ve Francii je situace složitá, také na pokraji recese, stejně jako v dalších předních evropských zemích. Nicméně je to důležitá platforma, pracují tam, něco mezi sebou řeší, diskutují a Bůh jim žehnej. Je to dobrá věc. Ale opakuji ještě jednou: V určitém okamžiku jsem tam prostě přestal jezdit. A to nesouviselo s událostmi na Ukrajině. Souviselo to s jinými událostmi, do kterých se teď nebudu hlouběji pouštět. Mimochodem, dali jsme to vědět našim americkým partnerům.
GM: Pane prezidente, řekl jste jim o tom na tomto setkání?
VP: Ano, i na tomto setkání.
AK: Na schůzce s panem Whitcoffem?
VP: Ano, mluvil jsme o tom i s ním.
AK: To je velmi důležité.
VP: Myslíte? Já si nemyslím, že je to tak důležité. Ale pokud si to myslíte, dobře.
AK: Pane prezidente, jen bych to rád uvedla do souvislostí, než budeme pokračovat. Říkáte, že na posledním setkání s panem Whitcoffem vám bylo navrženo, abyste se vrátil do G8, a vy jste kategoricky prohlásil, že o to nemáte zájem?
VP: Ne, toto téma se prostě samo vynořilo. Vysvětlil jsem panu Whitcoffovi, proč jsem tehdy přestal tyto akce navštěvovat. Neznělo to jako návrh, jako otázka, ne, nic takového se nestalo, prostě jsme to zmínili. Vzpomněl jsem si na okamžik, kdy jsem tam přestal jezdit, bylo to v roce 2012 po volbách, prezidentských volbách v Ruské federaci. Pak jsem se tam, pokud vím, objevil, pak zase ne. No, to nevadí. Je to platforma, ať funguje, dá-li Bůh. Ale vznikají další velká mezinárodní sdružení – ŠOS, BRICS. Funguje i „dvacítka“. Účastníme se všude, k tomu všemu přistupujeme naprosto bez jakékoli konfrontace. Ale je tu ještě jedna stránka věci: Podívejte se, jaké jsou nyní vztahy Ruska s evropskými zeměmi. Vidíme, že jsou zjevně nenormální. Jak by to mělo probíhat? Přijedu na tento „osmičku“ a jak budu mluvit s členy této „osmičky“, když se mnou nechtějí mluvit? Co tam pak mám dělat? Inu, pokud chtějí – prosím, ještě si o tom promluvíme.
AK: Poukázal jste na několik důležitých bodů. Zaprvé jste zmínil, že indická ekonomika roste rychleji než mnoho jiných ekonomik. Kromě toho jste řekl, že organizace jako G7 ztrácejí na významu, a mluvil jste o tom, co máte dělat, když s vámi nechtějí mluvit. Kromě toho jste zmínil BRICS. Z toho vychází můj další, širší dotaz: Vzniká nyní nový světový řád? Právě jste byl v Číně a chystáte se na návštěvu Indie. Rusko, Čína, Indie, RIC [RIC je zkratka pro Rusko–Indie–Čína (Russia–India–China) a označuje neformální trilaterální formát spolupráce těchto tří států, zaměřený na koordinaci zahraničněpolitických postojů, bezpečnostní otázky, hospodářskou a regionální spolupráci a podporu multipolárního uspořádání světa. Vznikl na přelomu 90. let a 2000. let z iniciativy Jevgenije Primakova a je považován za předchůdce širšího formátu BRICS – pozn. red], BRICS, ŠOS, země globálního Jihu. Jak si představujete nová centra moci v multipolárním světě?
VP: Ptáte se, zda se svět mění, zda se vytváří nový řád? Svět se mění neustále – vše plyne, vše se neustále mění. Rychlost změn je různá, ale svět se neustále mění. V současné době je rychlost změn samozřejmě velmi vysoká. Vidíme to, cítíme to, jak jsem již řekl. A především dochází ke globálním procesům ekonomického charakteru. Nejsou spojeny s událostmi na Ukrajině nebo v nějakých jiných horkých bodech, týkají se celé řady věcí… Mohli bychom o tom mluvit velmi dlouho, ale vaše diváky by to unavovalo. Skutečností je, že se vytvářejí nová centra rychlého a silného rozvoje. Jedná se o země globálního Jihu, jižní Asie, Indie, a nejen Indie, Indonésie jde tak rychle nahoru! Je tam téměř 300 milionů lidí. Samozřejmě, není to 1,5 miliardy jako u vás, ale přesto se jedná o rychle rostoucí země, opakuji ještě jednou. Jak se bude vyvíjet Afrika? Již se rychle vyvíjí, ale bude ještě rychlejší. Mladá populace je velmi početná, budoucnost patří těmto lidem. Všichni budou usilovat o dosažení vyšší životní úrovně. To je prostě nevyhnutelné. Tempo změn ve světové ekonomice bude jen narůstat. A mimochodem, neustále nám připomínají, že Rusko v poslední době přeskupuje své vztahy s globálním Jihem, s Asií. Nic takového, děláme to už dlouho, od počátku nultých let.
AK: Ráda bych připomenula obrázek: Rusko, Čína a Indie – Vladimir Putin, Si Ťin-pching, Nárendra Módí. Ve Spojených státech, na sociálních sítích byli mnozí tímto obrázkem znepokojeni.
GM: Ale když se podíváme na tento obrázek, podívejme se na tyto alternativní bloky: Jak mohou získat skutečnou sílu, pokud tu jsou nevyřešené konflikty, problémy mezi klíčovými účastníky těchto seskupení?
VP: Víte, konflikty existují vždy. Kdy tomu tak nebylo? Podívejme se na historii vývoje hlavních center ve světě, hlavních regionů světa. Kamkoli bychom ukázali prstem, v jakémkoli časovém období, vždy tam byly nějaké konflikty. Otázka je v něčem jiném – jde o hledání řešení těchto konfliktů, hledání nejúčinnějších způsobů, jak je vyřešit. V těchto velkých sdruženích, jako je například BRICS nebo Šanghajská organizace pro spolupráci, panuje společné porozumění toho, že nás skutečně spojují hodnoty související s našimi tradičními hodnotami, na jejichž základě existují naše civilizace již stovky, možná tisíce let, jako například indická civilizace. A my se opíráme o tento základ, který jsme zdědili z minulosti, a snažíme se jít vpřed, spojovat své úsilí, a ne používat mechanismy potlačující tyto možnosti. A když začnete spojovat úsilí, pak je společný synergický výsledek nečekaně dobrý, nečekaně vysoký. Právě o tom přemýšlíme v těchto sdruženích. Nikdy jsme se nesešli, abychom přemýšleli, jak někoho přelstít, ošidit nebo někomu bránit v rozvoji. To se nikdy nestalo! Máme vždy jen pozitivní program. Podle mého názoru je to důležité.
GM: Dobře. Ano, to je důležitá odpověď. Je jistě důležité, aby tyto bloky byly hospodářsky životaschopné. Existují nějaké alternativní platební systémy, bude existovat měna BRICS, nebo zkoumáte alternativní způsoby plateb založené na národních měnách, abyste snížili závislost na dolaru?
VP: Víte, není třeba nikam spěchat – spěchejte pomalu a pak neuděláte žádné hrubé chyby. Mluvili jsme o Evropě: Vytvořili systém eura a přibrali do něj některé země, které ekonomicky nebyly připraveny na to, aby se vázaly na jednu silnou měnu. A vznikly jim problémy s řadou otázek v sociální sféře. Tam si s inflací moc nepohraješ, že ne? Tam je vazba na jednu pevnou měnu. Vznikají problémy v sociální sféře, vznikají problémy s rozpočtem. My teď nemáme takový cíl, řekněme v rámci BRICS, vytvoření jednotné měny. Je to klidný proces, k tomu je třeba směřovat. Je třeba rozšířit možnosti používání národních měn, je třeba více a šířeji využívat možnosti Nové rozvojové banky BRICS. My například navrhujeme vytvořit novou investiční platformu s využitím elektronických plateb – s minimálním kapitálem 100 miliard dolarů pro začátek – s cílem vytvořit podmínky pro společné investice jak v naší ekonomice, tak v ekonomice rozvíjejícího se globálního Jihu. Domnívám se, že by to mohlo být velmi zajímavé, protože se jedná o investice, které mohou pomoci rozvoji zemí, které jsou příjemci těchto investic, a mohly by pomoci i nám, protože bychom společně s těmito zeměmi vyráběli kvalitní produkty za přijatelné ceny, což by přispělo k rozvoji zemí Jihu i k našemu rozvoji. A nástrojů pro takové platby může být stále více a více. Moderní prostředky, elektronické peníze, moderní prostředky elektronických plateb existují a velmi rychle se rozvíjejí. A tato práce není namířena proti nikomu, vůbec ne, je to prostě zdokonalování nástrojů, které již ve světě existují, to je vše. Ony již existují.
GM: A jaké jsou překážky například pro platby v rupiích?
VP: Zde nejsou žádné překážky. Jde o otázky ekonomické povahy. Dobře chápeme a uvědomujeme si, že máme určitou nerovnováhu v obchodě. Ale řekněme, že indická vláda nezavádí omezení v našem vzájemném obchodě. Proč? Protože potřebuje ropu i ropné produkty. Indická vláda potřebuje rozšířit a zvýšit nákup ruských hnojiv, protože tato hnojiva jsou pro indické zemědělce nezbytně nutná, a premiér Módí neustále říká – prosím, zvyšte dodávky, zvyšte dodávky. Jde tu o něco jiného. Nejde o rupie, ale o to, že za tyto rupie mohou nakupovat naše příslušné společnosti. Přemýšlíme o tom, nejen indická vláda, ale i my. Souhlasíme s tím, že tuto nerovnost je třeba řešit, ale ne pomocí zákazů, nýbrž hledáním takových oblastí činnosti, které by byly výhodné jak pro Indii, tak pro nás. Z naší iniciativy bude během mé návštěvy uspořádána výstava našich dovozců z Indie. Upřímně řečeno, to byl můj přímý pokyn vládě Ruské federace – promyslet, co bychom mohli v Indii ještě nakupovat. Přemýšlíme o tom, a to na obou stranách.
AK: To je úžasný krok vpřed. K tomu další otázka, než přejdeme k dalšímu velkému tématu. Zeptám se přímo: Jak nacházíte rovnováhu mezi Indií a Čínou? Protože je zcela zřejmé, že chcete mít dobré vztahy s oběma těmito zeměmi. Jak nacházíte rovnováhu? Mezi námi přece panuje určité napětí.
VP: Jsme si toho dobře vědomi. Indie a Čína jsou našimi nejbližšími přáteli, velmi si toho vážíme a nepovažujeme se za oprávněné zasahovat do dvoustranných vztahů mezi Indií a Čínou. Vím však, že jak premiér Módí, tak předseda Čínské lidové republiky Si Ťin-pching usilují o řešení všech, i těch nejsložitějších mezistátních otázek, a také je nacházejí. Vím to, protože mi o tom říká premiér Módí i předseda Si Ťin-pching: Oba vůdcové jsou tímto napětím znepokojeni napětím a vynakládají maximální úsilí – maximum, to vidím, to prostě vím –, aby našli řešení všech těchto otázek. A co je důležité, daří se jim to díky jejich moudrosti, a my jsme za to velmi rádi, ale nepovažujeme se za oprávněné do toho nějak zasahovat, jedná se o dvoustranné vztahy.
AK: Další důležitou otázkou související s Indií je terorismus. Měli jsme dva závažné teroristické útoky – v Dillí a v Pahalgámu. Otázka zní: Vidíme dvojí ideologii ohledně terorismu ve světě ze strany různých zemí. Jaké je podle vás řešení, protože Rusko se také potýkalo s terorismem a v Indii je to také problém. Jaké je podle vás řešení: Někdo říká, že je to terorista, a někdo, že je to bojovník za svobodu – jak je rozlišit?
VP: Je to velmi jednoduché. Za svobodu je třeba bojovat zákonnými prostředky. To, co souvisí s banditskými prostředky, s ubližováním lidem, nelze podporovat. Pro nás je to otázka, která byla vyřešena již dávno. Jak jste správně poznamenala, Rusko se v průběhu své nejnovější historie opakovaně setkalo s projevy nejkrutějších teroristických činů. V tomto ohledu jsme s Indií plně spojenci a zcela a bezvýhradně podporujeme Indii v boji proti terorismu.
GM: Rozumím. Ale v této oblasti je ještě jedna země, která je pro Rusko a Indii velmi důležitá, a to je Afghánistán. Jste jednou z mála zemí, které uznala nový režim. Co vás vedlo k tomu, abyste to skutečně považovali za strategický zájem a uznali Tálibán? Ačkoli se říká, že tam ženy nemají rovná práva, a stále tu zůstávají otevřené otázky, problémy s Afghánistánem – zda se stane zemí, která uznává rovnost mezi muži a ženami. A jsou tu i další otázky lidských práv.
VP: Každá země má dost problémů. A Afghánistánu určitě taky, vzhledem k tomu, že tato země se již desítky let nachází ve stavu občanské války. A to je prostě hrozné. Ale Tálibán kontroluje situaci v Afghánistánu, to je zřejmé. To je první věc. A to je prostě realita, se kterou je třeba počítat. Za druhé: Afghánská vláda přesto dělá mnoho pro to, aby bojovala proti terorismu, teroristickým organizacím, například proti Islámskému státu a některým dalším podobným skupinám. To také dobře víme. Afghánské vedení několikrát snížilo pěstování opia v zemi a podniká aktivní kroky ke snížení drogové hrozby z území Afghánistánu. Existují i některé další okolnosti. A ta nejdůležitější z nich spočívá v tom, že aby bylo možné nějakým způsobem ovlivnit probíhající proces, je třeba být v kontaktu, je třeba pracovat – a to je přesně to, co děláme.
GM: Ministr zahraničních věcí Afghánistánu přijel do Indie a ženám nebylo dovoleno zúčastnit se tiskové konference. Pokusily jsme se tomu zabránit a on musel v rámci své návštěvy uspořádat tiskovou konferenci se ženami. Zajímavé, že? Co si o tom myslíte?
VP: Podívejte se, kdyby nepřijel, nemohli byste tyto procesy ovlivnit. Ale takhle máte kontakty, ministr přijel a vy jste odpovídajícím způsobem reagovaly na to, co jste viděly na vlastní oči, na to, k čemu došlo. Je to málo, nebo hodně? Ale je to přece jen vliv na situaci, na vaše partnery. A teď si představme, že žádné kontakty neexistují. A co teď? Nikdo – v tomto případě vy – by situaci nijak neovlivnil, nevyjádřil k tomu svůj postoj. Ale vy takovou možnost máte. Lepší nějaké kontakty než žádné kontakty.
AK: Jak říkáte, požadovat změny je velmi důležité. Dalším výbušným bodem je Gaza. Nyní víme, že vy, pane prezidente Putine, představujete nový mírový plán pro Gazu. Trump má také plán. Jaký je váš mírový plán pro Gazu? Co navrhujete?
VP: Nenabízíme žádný zvláštní plán. Vždy jsme vycházeli z toho, že k vyřešení palestinské otázky je nutné uskutečnit rozhodnutí, která byla přijata a přijímána po mnoho let Organizací spojených národů. A nejdůležitější z nich je vytvoření nezávislého palestinského státu. V tom spočívá klíč k řešení všech problémů.
GM: Rozumím. Ještě jedna důležitá otázka: Když mluvíte o Izraeli a Gaze, jak právě zmínila moje kolegyně, jde o to, že zbytek světa neudělal tolik jako váš spojenec Írán. Jak se díváte na tento scénář? Světový řád se skutečně změnil. Nikdy jsme si nemysleli, že Írán bude bojovat za Palestince víc než arabský svět.
VP: Každá z těchto zemí svým způsobem trpí, prožívá Palestinu, palestinský lid. A každá z těchto zemí se snaží přispět k urovnání situace. Něco z toho je na povrchu a je vidět, něco zůstává ve stínu. To ale neznamená, že nikdo nic nedělá. Je to složitá otázka, opakuji, kterou se po desetiletí nedařilo vyřešit. Proto není možné ji vyřešit jedním mávnutím ruky za několik měsíců. Ale to, o co je třeba usilovat, je vytvoření palestinského státu. To, co bylo učiněno, bylo samozřejmě především zásluhou prezidenta Trumpa: Izraelští rukojmí byli propuštěni a Hamas k tomuto kroku přistoupil – upřímně řečeno, domnívám se, že to je vůbec nejdůležitější věc, která byla učiněna v rámci posledních kroků k urovnání situace v Gaze. A podle mého názoru by bylo správnější přemýšlet o takovém způsobu organizace moci, aby byla veškerá moc předána právě Palestincům. Takové možnosti existují, takové možnosti se diskutují v arabských zemích, u sousedů a nejen tam, diskutují se i ve Spojených státech, vím to. V rámci Organizace spojených národů jsme vždy byli účastníky tohoto procesu. A budeme v této práci pokračovat společně s našimi přáteli.
GM: Rozumím. Pane prezidente, diskutovali jsme o geopolitice, nechme ji prozatím být. Pojďme si promluvit o vašem „putování“, o vaší cestě. Byl jste součástí zpravodajské komunity. Jak byste ohodnotil zpravodajské služby? Která je nejlepší? Vím, že řeknete, že ruská. A na jakém místě je CIA?
VP: Na světě existuje několik silných zpravodajských služeb. Je to CIA, naše sovětská, ruská zpravodajská služba. Jak je známo, velmi efektivní je Mossad, izraelská zpravodajská služba. V mnoha zemích světa existuje tradice rozvoje zvláštních služeb. Víte, já asi… nebudu hodnotit efektivitu práce cizích zpravodajských služeb. Jsem spokojen s kvalitou práce naší služby.
AK: Spravedlivá odpověď. Je to jedinečná příležitost, kdy máme možnost s vámi mluvit, a rádi bychom pochopily, co utvářelo Vladimira Putina. Dívaly jsme se na vaše mladá léta, četly jsme o vašich letech v KGB, kdy jste pracoval v Německu, pak jste přijel do Petrohradu, do Moskvy, pracoval jste s Borisem Jelcinem. Co vás utvářelo jako člověka, kterým jste dnes?
VP: Rodina, ve které jsem žil a ve které jsem se narodil, moji rodiče, nejbližší okolí. Myslím, že každého z nás utváří především naše nejbližší okolí. A pak samozřejmě všechno, sociální prostředí – to jsou kolegové, to je, jak jste správně poznamenala, práce v bezpečnostních orgánech, protože tam panuje velmi přísná disciplína, přísná ideologická orientace, spojená především s ochranou zájmů vlasti, na to byla zaměřena veškerá práce sovětské zahraniční rozvědky. A já jsem v tomto prostředí žil mnoho let.
AK: Viděla jsem jeden z vašich rozhovorů a zdá se mi, že jste mluvil se školáky a jedno z dětí vám položilo otázku, zdá se mi, že to byla dívka, zeptala se vás, co bylo nejtěžší zkušeností ve vašem životě? Odpověděl jste, že rozpad SSSR. Jak to na vás zapůsobilo? Jak vidíte Rusko?
VP: Ovlivnilo mě to v tom smyslu, že musíme vždy velmi pozorně sledovat každý náš krok a musíme rozumět jeho důsledkům. To je první věc. Za druhé – a to je velmi důležité nejen pro bývalý Sovětský svaz, ale i pro Rusko: Došel jsem k závěru, že Sovětský svaz se v určitém okamžiku nacházel v takovém stavu, že jeho nejvyšší představitelé, a možná i obyčejní občané, vycházeli z toho, že je tak obrovský, tak velký, že se mu nikdy a za žádných okolností nemůže nic stát. A v tomto stavu velikosti začala země dělat jednu chybu za druhou, domnívajíc se, že se nic strašného neděje: No, tady jsme udělali chybu, tam jsme něco trochu zanedbali, ale my jsme tak velcí, že to všechno přejde, my to všechno přežijeme. A počet chyb narůstá jako sněhová koule a pak je velmi těžké se s tím vypořádat. Totéž se podle mého názoru děje dnes i v některých jiných zemích světa. Proto pozorně sleduji…
AK: Můžete je jmenovat?
VP: Ne.
AK: Vraťme se k SSSR. Mluvil jste o tom, že se dělala jedna chyba za druhou. Kdo byl za tuto situaci zodpovědný? Mluvíte o lidech, říkáte, že byl dojem, že nikdy nedojde k žádnému rozpadu, to se nám nikdy nestane. Mám dojem, že jste viděl dost různých procesů a co se dělo s Jelcinem. Kdo podle vás byl za to zodpovědný, kdo je vinen za rozpad SSSR?
VP: Nechtěl bych teď hledat viníky – kdo je vinen více, kdo méně. Celkově se vytvořil takový systém, který se ukázal jako nefunkční. Je třeba to prostě uznat. A přemýšlet právě o tom. Nehledat konkrétní viníky, ale přemýšlet o tom, jak vytvořit systém, který se nezabývá pouze ochranou sebe sama, ale také rozvojem. O tom je třeba přemýšlet. A pokud bude takový systém vytvořen, je třeba, aby byl soběstačný, nezávislý a efektivní.
GM: Uvažujete tedy o obnovení, o reintegraci?
VP: Reintegraci čeho? Sovětského svazu?
GM: Ano, Sovětského svazu.
VP: Ne, samozřejmě, že ne, to je prostě vyloučené. Nemůžeme mít takové cíle, a navíc by to nemělo smysl. Je tu ještě otázka účelnosti. V dnešních podmínkách to není účelné, protože by to kriticky změnilo národnostní i náboženské složení obyvatelstva Ruské federace. To není účelné.
GM: To byste měl říct některým západním novinám, které neustále píší o tom, jak chcete skutečně obnovit starý Sovětský svaz. Pořád o tom píší.
VP: Nebudu jim to říkat. Víte proč? Protože stejně nechtějí poslouchat, co říkám. Chtějí poslouchat jen sami sebe nebo komentovat to, co říkám, tak, jak se jim to líbí.
AK: Ano, opravdu, jak již připomenula Geeta, říkají to tak, hodně píší o tom, že chcete vybudovat impérium.
VP: Ano, dělají to proto, aby vystrašili své obyvatelstvo, zneužívají své monopolní postavení ve světových sdělovacích prostředcích. Tomu se říká manipulace veřejným míněním a cílem je ospravedlnit svůj agresivní kurz vůči Rusku. Jiný cíl nevidím.
AK: Pokud tedy nejste takový, jak byste, vy, Vladimír Putin, shrnul ideologii a život Vladimira Putina?
VP: Ne, myslím, že je ještě příliš brzy na nějaké shrnutí. Ještě budeme pracovat.
GM: To se mi líbí, protože budeme mluvit o dlouhověkosti. Ale nejprve velmi důležitá otázka. Odjíždíte do Indie. Indický premiér sehrál obrovskou roli v posilování vztahů mezi Ruskem a Indií. Co myslíte, kdo byl během doby, kdy jste byl vůdcem tady v Rusku, skutečně důležitý pro zlepšení vztahů mezi Ruskem a Indií, který z jejích ministerských předsedů?
VP: Víte, už jsem to říkal, žádaly jste mě, abych charakterizoval jiné vůdce z jiných zemí, ale to podle mého názoru není příliš slušné. Nyní spolupracujeme s indickým premiérem Módím. Máme s ním opravdu velmi důvěrné a přátelské vztahy. Je to velmi spolehlivý člověk. V tomto smyslu upřímně říkám, že Indie má štěstí. On žije Indií. Já s ním komunikuji. Nevím, snad se na mě nebude zlobit – říkám to, co vidím, co si myslím. Proto je pro mě příjemné komunikovat s takovým člověkem, s takovým celistvým člověkem, rozumíte? To za prvé. Za druhé: On opravdu upřímně usiluje o posílení rusko-indických vztahů v celé řadě nejdůležitějších oblastí: v ekonomice, v obranném sektoru, v humanitární spolupráci, ve vývoji špičkových technologií. Je pro mě zajímavé se s ním setkávat. Přijel k nám, seděli jsme celý večer u mě doma, pili čaj a povídali si o různých tématech. Máme spolu prostě čistě lidsky velmi zajímavou komunikaci. Proto se na toto setkání těším. Jsem si jist, že bude zajímavé a užitečné.
AK: Mám dojem, že on také obdivuje vás. Co se týče budoucnosti: Umělá inteligence je významná síla. Je to dobro nebo zlo? A co si o tom myslí Rusko, o válce s použitím zbraní využívajících umělou inteligenci, o umělé inteligenci?
VP: Stejně jako jakýkoli jiný pokrok, i toto může být zlo, ale také dobro. Je jasné, že se jedná o průlomovou technologii, která mění život konkrétního člověka a v nejbližší době zcela jistě povede ke změně života celého lidstva. A ten, kdo si tyto technologie osvojí jako první a bude je nejúčinněji využívat, získá obrovské výhody v ekonomice, v sociální sféře, v oblasti obrany, ale i všude jinde: ve vzdělávání, ve vědě, v lékařství – prostě všude. Protože efektivita použití technologií umělé inteligence v každé z těchto oblastí mnohonásobně zvyšuje výsledek a efektivitu práce. Ale jsou zde i obtíže, které jsou odborníkům dobře známy. Spočívají v tom, že vše je založeno na zpracování velkého množství dat, velkých dat. Sem se okamžitě zahrnují osobní údaje člověka. To je první věc. A zde samozřejmě musíme podniknout nezbytné kroky, abychom zajistili bezpečnost a zaručili lidská práva v nejširším slova smyslu. Ale je tu ještě jedna velmi důležitá věc. Lidé, kteří vlastní tyto databáze, mohou díky svým možnostem a možnostem těchto rozvíjejících se technologií v podstatě utvářet světový názor.
GM: Mluvíme o budoucnosti. Mluvíte také o lékařství, zmínil jste lékařství. Byla chvíle, kdy jsme vás a předsedu Si slyšeli mluvit o dlouhověkosti a úspěších v biohackingu a medicíně. Myslíte si, že je nesmrtelnost dosažitelná?
VP: Vše je konečné. Jen Bůh je věčný. Je možné prodloužit délku života, stoprocentně, to určitě ano. Před 77 lety byla průměrná délka života v Indii 31 let, a nyní je to téměř 70 let – to je výsledek lékařské vědy. Dětská úmrtnost v Indii se snížila více než čtyřikrát. To je nějaký výsledek! K tomu vám lze jen gratulovat. To vše je výsledek práce lékařské vědy. A pokud v ní použijeme umělou inteligenci, využijeme umělou inteligenci k výrobě léčiv, včetně využití genetického inženýrství a tak dále, pak bude samozřejmě efekt prostě kolosální. Ale i tak je všechno konečné.
AK: Nechci samozřejmě zmiňovat váš věk, ale nedávno bylo po celém světě mnoho protestů generace Z. Jak komunikujete s mladou generací? V současné době vypadá mnoho politických představitelů stále mladší. Jak k tomu dochází? A jak komunikujete s mládeží v Rusku?
VP: Víte, není to nic nového. V naší literatuře a umění existuje tento kontrast mezi mladými lidmi a starší generací, mezi otci a dětmi, v naší klasické literatuře tyto obrazy vždy existovaly, otcové a děti. Není to nic nového. A víte, co je nové? Technologie. Messengery, Telegram a tak dále, se používají k tomu, aby nějak ovlivňovaly prostředí mladých lidí. Mládežnické prostředí je přibližně stejné. Mladí lidé jsou vždy aktivnější, radikálnější. Mladým lidem, mladým mužům nebo dívkám se vždy zdá, že se setkávají s takovou a takovou nespravedlností, jakou před nimi nikdo neviděl, ale oni ji vidí a teď všem otevřou oči. A co víc, domnívají se, že s těmito nespravedlnostmi se dá snadno skoncovat, že se dají snadno vyřešit. Když člověk dospěje, pochopí, že problémy sice lze řešit, ale není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Proto je třeba s lidmi pracovat. Nelze říkat, že jste takoví, úplně mladí, že vůbec ničemu nerozumíte a sedíte doma za obrazovkou. To také nejde. Je třeba být neustále v kontaktu s mladými lidmi a využívat jejich nástroje, jejich zařízení, využívat stejné moderní prostředky k předávání informací, zpětné vazby, na sociálních sítích, je v tom třeba pracovat. Pokud vím, tak se tím částečně i zabýváte. Přeji vám hodně úspěchů.
GM: Pane prezidente, mohli bychom s vámi mluvit ještě dlouho, ale naše rozhovor se chýlí ke konci. V průběhu našeho rozhovoru jste zmínil náboženství a pravoslavnou církev. To je důležitý aspekt. V Moskvě jsem už poněkolikáté. A pokaždé před Vánocemi jsou tu úžasná světla, je překvapivé vidět, jak je Moskva krásná.
AK: Já jsem tu poprvé.
GM: Proto byla překvapená, že je to tu lepší než v jakémkoli jiném evropském městě. Ale náboženství opravdu hraje důležitou úlohu. Jak vnímáte spiritualitu, pokud jde o otázky mravních principů, vedení, ruské společnosti – a pro vás osobně?
VP: Je to základ. Pořád, alespoň v poslední době, se odvoláváme na naše tradiční, jak říkáme, hodnoty. To neznamená, že na základě těchto tradičních hodnot máme klidně sedět a nikam se nehýbat. Je to prostě náš základ, na kterém se cítíme pevně, pevně na tomto základu stojíme. Ale samozřejmě je třeba se dívat dopředu. Je třeba se rozvíjet s využitím všech moderních prostředků rozvoje. A pouze tak – v kombinaci základních hodnot a vize budoucnosti – lze účinně dosáhnout cílů, které si klademe. A my máme tyto cíle již formulovány – cíle národního rozvoje. Velmi bych si přál, aby se cíle našeho národního rozvoje a cíle rozvoje Indie, které formuluje indická vláda v čele s premiérem Módím, shodovaly a abychom společnými silami dosáhli co nejlepších výsledků.
AK: Jsme připraveni vás v Indii přijmout s otevřeným srdcem a budeme čekat na výsledky vašich setkání. Nevím, kolik indických písní jste slyšel. Existuje stará píseň, která byla v Rusku velmi populární, o červené ruské čepici a ruském srdci. Myslím, že mnoho Rusů tuto píseň znalo. Chtěl byste něco říct o Indii, o indické kultuře, indické společnosti? Co byste chtěl říci všem Indům, kteří vás velmi milují a kteří by rádi věděli, co jim chce prezident Putin sdělit?
VP: Právě jste zmínila indickou kulturu a ruskou kulturu. Víte, mám dojem, že velká část občanů Ruské federace vnímá indickou kulturu jako nějakou pohádku – krásnou, pestrou, rozmanitou pohádku. Už od dob Sovětského svazu máme velmi rádi indické filmy a indickou hudbu. A řekl bych dokonce, že v určitých vrstvách naší společnosti existuje jakýsi kult indické kultury. A to se mi velmi líbí, protože je to něco, co se dá nazvat „od srdce k srdci“. A my uděláme vše pro to, aby tento zájem neochabl. A chci, aby o tom v Indii věděli.
AK: Pane prezidente, moc děkujeme za tento otevřený rozhovor, který jsme s vámi vedli. Nejlepší na tom podle mě je, že jsme si popovídali o všem. Ale tento vztah mezi Indií a Ruskem je přátelství, které je třeba vždy cenit. Existuje přátelství, které netrvá věčně, a přátelství, které trvá věčně. Velice Vám děkujeme, pane prezidente.
GM: Byl s vámi Vladimir Putin. Toto byl rozhovor pro televizní kanál Aaj Tak a India Today. Mluvili jsme o tom, co je Rusko. Rusko nebude izolováno, bude hájit své zájmy. Rusko bude součástí rozvinutého světa, ale ne jakéhokoli seskupení, jako je „velká osmička“. Indie a celý svět se na vás dívají. Mnohokrát děkuji, pane prezidente.
VP: Děkuji vám.
.
Zdroj úvodního obrázku: http://en.kremlin.ru/events/president/news/78654
