Andrew Korybko v obou textech varuje před dalším zhoršováním vztahů mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci. V prvním článku spekuluje, že Kyjev by mohl využít své dronové kapacity k útoku pod falešnou vlajkou v jižní Evropě a pokusit se z něj obvinit Rusko. Takový incident by podle něj mohl zmařit případné uvolnění napětí mezi Ruskem a některými evropskými státy a vtáhnout NATO do nebezpečné eskalace. Za klíčovou pojistku proto považuje vytvoření krizového komunikačního kanálu mezi USA, evropskými členy NATO a Ruskem. Druhý text se věnuje útoku ukrajinského občana v benediktinském klášteře v polské Jarosławi. Korybko jej zasazuje do širšího kontextu rostoucího polsko-ukrajinského napětí, sporů o Volyň, ukrajinského nacionalismu a přítomnosti téměř milionu ukrajinských uprchlíků v Polsku. Útok podle něj může posílit požadavky na deportace části Ukrajinců a zároveň podporu polské konzervativně-nacionalistické opozice. Korybko tak v obou případech líčí Ukrajinu jako stále větší zdroj politického a bezpečnostního napětí uvnitř Evropy.
.
UKRAJINA MOŽNÁ PŘIPRAVUJE ÚTOK POD FALEŠNOU VLAJKOU NA JIŽNÍ EVROPU
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský ministr obrany Guido Crosetto vyvrátili nedávnou zprávu španělských médií, která s odvoláním na anonymní zdroj blízký litevskému ministerstvu obrany tvrdila, že CIA údajně věří, že Rusko připravuje dronové útoky na jižní Evropu. Kontextem je hysterie mezi některými evropskými představiteli, podle nichž by Rusko mohlo brzy otestovat odhodlání NATO. Finský prezident Alexander Stubb již dříve prohlásil, že podobné řeči jsou v rozporu se zájmy EU.
Bylo proto osvěžující, že výše zmínění představitelé následovali jeho příkladu, místo aby se z jakýchkoli postranních pohnutek nechali unést převládajícím narativem. Nicméně už samotná skutečnost, že se tato zpráva vůbec dostala do médií, a navíc prostřednictvím anonymního zdroje blízkého litevskému ministerstvu obrany, je znepokojivá, zvláště na pozadí spekulací o chystané ukrajinské operaci pod falešnou vlajkou, neboť Kyjev má zájem zatáhnout Rusko do útoku proti NATO a využít tak současné hysterie.
Začátkem tohoto roku Ukrajina zaútočila na jedno z plavidel ruské „stínové flotily“ ve Středozemním moři z dronové základny v Libyi, zatímco jeden z jejích námořních dronů vyplavilo moře na řecký ostrov v Jónském moři. Oba tyto případy potvrdily, že Kyjev disponuje v této oblasti jak vzdušnými, tak námořními dronovými kapacitami. Mohl by je proto využít k útokům pod falešnou vlajkou v jižní Evropě ve snaze zmanipulovat evropské členy NATO (E-NATO), aby přinejmenším mnohem tvrději zasahovali proti ruské „stínové flotile“.
K tomuto tématu: „Putin pohrozil odvetným zabavováním zahraničních plavidel“ v srpnu během své návštěvy velitelství Tichomořské flotily ve Vladivostoku. Vzájemná eskalace, která by z toho mohla vyplynout, by mohla být evropským NATO využita k dalšímu postupu po eskalačním žebříčku, s rizikem, že se zvýší pravděpodobnost náhodného rozpoutání otevřené války. Nečekaný průlom v polsko-běloruských vztazích po prvním setkání ministrů zahraničí obou zemí za posledních deset let by však mohl vést k určitému oteplení v nové studené válce, jak je podrobně vysvětleno zde.
Zelenskyj by si to z mnoha důvodů nemusel přát. V neposlední řadě proto, že by ho Západ pravděpodobně přinutil k některým bolestivým kompromisům s Putinem před dlouho odkládanými volbami, v nichž by kvůli své nepopularitě patrně přišel o moc. Z toho tedy vyplývá jeho možný motiv pro operaci pod falešnou vlajkou. Ve spojení s výše zmíněnými ukrajinskými kapacitami je scénář, podle něhož by se Ukrajina mohla pokusit o dronové útoky pod falešnou vlajkou proti jižní Evropě, znepokojivě věrohodný, tato hrozba je však stále zvládnutelná.
I kdyby takovému útoku nebylo možné zabránit, vytvoření krizového komunikačního kanálu mezi USA, evropským NATO a Ruskem, jak bylo navrženo v tomto článku, na který odkazoval již citovaný text o možném oteplení nové studené války, by mohlo zabránit náhodnému rozpoutání otevřené války, před nímž bylo varováno výše. Zpráva o vytvoření takového kanálu by také mohla Zelenského odradit, pokud by nabyl přesvědčení, že jeho případné připravované plány nedokážou zmařit částečné zmírnění napětí a mohly by se dokonce obrátit proti němu, pokud by následné důkazy ukázaly na Ukrajinu.
Ať už je tomu jakkoli, žádný takový krizový komunikační kanál v současnosti neexistuje, takže prostor pro to, aby Zelenskyj schválil ukrajinský dronový útok pod falešnou vlajkou na jižní Evropu s cílem obvinit z něj Rusko, zůstává otevřený. Je proto naléhavě nutné takový kanál vytvořit, jinak by Zelenskyj mohl v nejhorším případě tímto způsobem rozpoutat třetí světovou válku. Vzhledem k tomu, že Finsko, Francie a Itálie se stavějí proti nejnovější hysterii a zároveň došlo k průlomu v polsko-běloruských vztazích, mají nyní Spojené státy větší šanci tento proces zprostředkovat.
.
UKRAJINSKÝ TERORISTICKÝ ÚTOK NA BENEDIKTINSKÝ KLÁŠTER JE ÚTOKEM NA POLSKOU NÁRODNÍ DUŠI
Ve čtvrtek byl zadržen Ukrajinec poté, co pobodal pět lidí v klášteře benediktinek v jihovýchodopolském městě Jarosław nedaleko hranic s Ukrajinou. Tři z napadených byli kněží a nejméně jeden z nich zemřel. Katolicismus je důležitou součástí polské identity, takže obraz Ukrajince útočícího na kněze a řeholnice představuje v symbolické rovině ukrajinský útok na samotnou polskou národní duši se všemi společensko-politickými důsledky, které lze očekávat.
K horšímu okamžiku snad ani nemohlo dojít, protože Poláci jsou dnes v otázce Ukrajiny rozděleni jako nikdy předtím. Důvodem je mimo jiné to, že Zelenskyj nedávno na státní úrovni oslavoval viníky z řad OUN-UPA volyňské genocidy, načež byli Poláci na sociálních sítích terčem obtěžování ze strany Ukrajinců. V Polsku dnes navíc žije o něco méně než jeden milion ukrajinských uprchlíků a rostoucí část Poláků požaduje, aby jejich vláda deportovala alespoň ty, kteří se vyhýbají odvodu.
Za současné vládní liberální koalice je to nereálné. Ta je rovněž silně proukrajinská, i když svůj postoj od obnovení sporu o volyňskou genocidu na začátku letošního roku poněkud zmírnila. Konzervativně-nacionalistická koalice, která by mohla vzniknout po volbách do Sejmu na podzim 2027, by však něco takového udělat mohla. V září 2025 „ukrajinský velvyslanec v Polsku přiznal, že jeho krajané se nechtějí asimilovat“ a krátce poté začala ukrajinská média hovořit o etnicky ukrajinské lobby v Sejmu.
Ještě znepokojivější pro přibližně polovinu voličstva, která je konzervativní a/nebo nacionalistická, bylo, když ukrajinská média následně začala diskutovat o územních nárocích krátce existujícího meziválečného ukrajinského státu na jihovýchod Polska, které by Kyjev mohl znovu oživit po skončení svého konfliktu s Ruskem. Právě v této oblasti přitom došlo k nejnovějšímu ukrajinskému teroristickému útoku. Ukrajinští nacionalisté, jako je prapor Azov, který si právě otevřel svou první kancelář v Polsku, považují toto území za „ukradenou ukrajinskou půdu“.
Nenávidí také katolicismus, protože jej spojují se svým historickým narativem o údajně „staletém polském útlaku Ukrajinců“. Zpětně proto není překvapivé, že vrah zaútočil na věřící právě na území, které jeho nacionalističtí krajané, k nimž podle všeho patří i on, považují za „Polskem okupovanou Ukrajinu“. Očekává se, že jeho teroristický útok zesílí požadavky na deportace Ukrajinců vyhýbajících se odvodu a zároveň vyvolá smíšené reakce jak mezi ukrajinskými uprchlíky, tak mezi Ukrajinci s trvalým pobytem.
Někteří z nich by mohli brzy zorganizovat další celostátní protesty proti údajnému trendu narůstajících „zločinů z nenávisti“ namířených proti nim, a to pod záminkou snahy odradit od dalších podobných činů po tomto teroristickém útoku. Jiní by mohli odejít jinam, ať už do jiné země EU, nebo zpět na Ukrajinu, jak někteří začali činit již během léta. Lze rovněž očekávat, že vládní liberální koalice by mohla přijít s konspirační teorií, podle níž šlo o ruskou operaci pod falešnou vlajkou, a tedy o „útok na NATO“, před nímž její představitelé hystericky varují a šíří strach.
V každém případě bude tento ukrajinský teroristický útok široce vnímán jako útok na polskou duši a jeho důsledky budou společensko-politické: poroste podpora deportací ukrajinských uprchlíků a potenciálně ve stejné míře také podpora konzervativně-nacionalistické opozice před volbami v příštím roce. Čím více se bude vládní liberální koalice kvůli své proukrajinské orientaci snažit od výše popsaného dojmu odvádět pozornost, tím výraznější lze očekávat uvedené důsledky.
.
Zdroj: korybko.substack.com
Napsat komentář