Před krátkou dobou jsme vydali knihu Scotta Rittera s názvem Dálnice do pekla a výmluvným podtitulem Kronika armaggedonu 2015-2024. Doslovu se laskavě ujal bývalý zpravodajec a analytik Jan Schneider. Z tohoto doslovu přinášíme dnes ukázku.
.
Soubor článků Scotta Rittera z let 2015 až 2024 není statickou studií stavu kontroly jaderného zbrojení, ale dynamickým popisem tohoto procesu, jak se měnil v čase a se zřetelem na geopolitický kontext. Není to politologické čtení, ale vojenská analýza diplomatických a politických kroků.
Ritterova kniha se v podstatě točí kolem ústředního bodu, jímž je – obrazně řečeno – „lidstvo v pubertálním stavu“. Mohutná síla, jíž disponuje, totiž neodpovídá nedospělému stavu mysli! Je to patrnější u politiků než u obyvatelstva. Politici přemýšlejí, jak by mohli vyhrát jadernou válku, neboť mají puzení plnit své ztřeštěné ideje, kdežto obyvatelstvo z toho pociťuje hrůzu, protože cítí odpovědnost za život.
Profesor Richard Sakwa v rozhovoru s Glennem Diesenem připomněl Aldouse Huxleyho. Ten v předmluvě románu Konec civilizace napsal, že poté, co v třicetileté válce (1618–1648) byla zabita přibližně třetina německého obyvatelstva, se politické elity staly opatrnými, vyhýbaly se politickým dobrodružstvím, protože měly v paměti ničivé důsledky války. Tato zkušenost se však vytrácela a podle rčení, že kdo si nepamatuje dějiny, je odsouzen k jejich opakování, nastalo další válečné období, které lze počítat také jako třicetileté (1914–1945). I přes ty příšerné hrůzy, které přineslo, nastala opět postupná degenerace společenské paměti, později umocněná virtuálním rozpolcením digitalizovaných myslí (pokud to není přehnaný výraz). Na ně, jak se zdá, ani jaderné zbraně nemají reálný odstrašující účinek.
K tomu všemu ještě přestávají všeobecně platit nejen dobré mravy a pravidla, ale i mezinárodní smlouvy. Tu o nešíření jaderných zbraní nyní ostentativně ignorují mnozí političtí představitelé a veřejně projevují touhu jaderné zbraně vlastnit a jejich spříseženci je v tom podporují, kdežto jiné země jsou z touhy po jaderných zbraních bez důkazů nařčeny a hned bombardovány.
Spojené státy v posledních dvou desetiletích odstoupily od tří důležitých smluv, a to od Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany (2002), od Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (2019) a od Smlouvy o otevřeném nebi (2020). Zanikla i Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (2015), a sice kvůli neústupnosti Američanů při jejích úpravách, které měly zajistit, že bude odrážet realitu po skončení studené války. Nová dohoda START je tudíž poslední smlouvou o kontrole zbrojení mezi Ruskem a Spojenými státy.
Zánik Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu je příznakem kolapsu kontroly zbrojení. Ritter cituje Viktora Mizina, jednoho ze sovětských vyjednavačů této smlouvy (1987), podle něhož generace brilantních diplomatů, vojáků a specialistů, se kterými začalo uvolňování napětí v 50. letech, již neexistuje, a nedaří se vychovat další generaci diplomatů se stejnými vyjednávacími dovednostmi. Varovné je, že v Americe a Rusku došlo ke kolapsu institucionální paměti.
Nejenom zkušení a odpovědní politici, ale i experti na kontrolu zbrojení a odzbrojení jsou minulostí. Nahradili je byrokraté a technici, pro něž je jaderná válka jen hypotetickým výsledkem teoretického strategického modelování, a nikoli všudypřítomnou realitou. Jsou zřejmě polapeni kouzlem jaderných zbraní a pokoušeni svůdnou myšlenkou, že by se jaderná válka dala vyhrát.
Podle Rittera to je důvod, proč Trumpova administrativa a před ní i ta Clintonova, Bushova a Obamova přistupovaly k jadernému odzbrojení a kontrole zbrojení tak lehkovážně. K tomu dopomohla i „znepokojivá intelektuální strnulost“, projevená například bývalým ministrem obrany Jimem Mattisem i bývalým ministrem zahraničí Mikem Pompeem.
Efektivní jednání o kontrole zbrojení musí totiž zahrnovat pochopení historie, realistické posouzení současnosti a výhled do budoucnosti. Prvním krokem je přijmout odzbrojení jako pozitivní cíl.
V celé nahotě naproti tomu vyvstává průhledná snaha Spojených států si prostřednictvím Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ponechat výhodu a ostatní země zbavit možnosti adekvátní obrany.
.
Knihu je možné zakoupit na našem webu zde: https://www.lukas-syn.cz/dalnice-do-pekla/
Napsat komentář