Článek bezpečnostního analytika Jana Schneidera přehledně shrnuje vývoj Ukrajiny od roku 1990 se zaměřením na otázku neutrality, vztahy s Ruskem a postupné sbližování se strukturami NATO. Popisuje vyhlášení suverenity a nezávislosti Ukrajiny, původní závazek trvalé neutrality a bezjaderného statusu, potvrzený ústavou i mezinárodními smlouvami. Sleduje postupné kroky, které tuto neutralitu oslabovaly, včetně spolupráce s NATO, vnitropolitických zlomů po roce 2004 a událostí kolem Majdanu v roce 2014, dále Krymu, konfliktu na Donbasu, minských dohod a jejich nenaplnění, jazykové a církevní politiky i rostoucího geopolitického napětí. Výsledkem je ruská invaze v roce 2022 jako vyústění dlouhodobého bezpečnostního sporu mezi Ruskem a Západem.
.
Úvodní fotografie: Jednání v tzv. „Normandském formátu“ v Minsku v únoru 2015: Alexander Lukašenko, Vladimir Putin, Angela Merkelová, François Hollande a Petro Porošenko.
.
2014
21. ledna – Krátce před zahájením ZOH v Soči vpluly do Černého moře dvě americké válečné lodě, údajně na podporu ruských bezpečnostních složek při ochraně her před eventuálními teroristickými útoky.[1] Rusko si však americkou pomoc nevyžádalo. Americké válečné lodě pravděpodobně nepřipluly na olympiádu v Soči, ale na podporu „majdanu“ v Kyjevě.
4. února – Byl zveřejněn přepis („Fuck the EU“) telefonátu Victoria Nulandové s velvyslancem USA v Kyjevě Geoffrey Pyattem o tom, kdo může a kdo nesmí být v příští ukrajinské vládě.[2]
21. února – Janukovyč podepsal se třemi předsedy opozičních stran a ministry zahraničních věcí Německa, Francie a Polska dohodu o vyřešení krize, podle níž se obě strany měly zdržet násilných akcí, parlament měl odhlasovat návrat k ústavě z roku 2004, mělo být zahájeno nezávislé vyšetření násilností,[3] sestavena vláda národní jednoty a do prosince 2014 provedeny předčasné prezidentské volby.[4]
22. února – Parlament sesadil prezidenta Viktora Janukovyče (způsobem odporujícím ústavě).[5]
16. března – Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym vyhlásila referendum, v souladu s platnou ukrajinskou ústavou z roku 2004 (článek 138: Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym má právo uspořádat místní referenda a řídit se jejich výsledky při rozhodování o zásadních otázkách).[6] Účast byla 83 %, pro znovusjednocení s RF hlasovalo 96,8 %.[7] Podle německého [8] a amerických [9] průzkumů veřejného mínění se přes 80% dotázaných následně vyslovilo ve smyslu výsledku referenda. Předseda Asociace akreditovaných právníků pro styk s orgány veřejné moci EU (AALEP) Christian de Fouloy zveřejnil řadu argumentů ve prospěch zákonnosti referenda na Krymu.[10] Pokud jde o záruku územní celistvosti Ukrajiny za její jaderné odzbrojení (Budapešťské memorandum 1994), mezinárodní právo zná princip rebus sic stantibus – zásadu, podle které se lze vyvázat ze smlouvy, když se okolnosti zásadně změnily (Ukrajina v rozporu s ústavně zaručenou neutralitou dlouhodobě usilovala o přijetí do NATO).
6. dubna – v Lugansku, Doněcku a Charkově začaly protesty proti novým ukrajinským úřadům: vypukla občanská válka na Doněcku, v Luhansku. (15. dubna) Kyjev poslal armádu na východ země.[11]
2. května – Nejméně 48 proruských demonstrantů záměrně upáleno zaživa v Domě odborů v Oděse; celkově obětí údajně kolem 400.[12]
8. srpna – Premiér Arsenij Jaceňuk vyhlásil, že ukrajinská vláda se chystá zavést sankce proti ruským občanům a firmám. Nevylučuje, že by se sankce mohly dotknout i přepravy ruského plynu, který přes Ukrajinu proudí do Evropy.[13]
5. září – „Minsk I“ jednání mezi ukrajinskou vládou a představiteli doněcké a luhanské oblasti pod záštitou představitelů OBSE, Německa, Francie a Ruska.[14]
23.prosince – Ukrajinský parlament schválil zrušení neutrality s tím, že země bude usilovat o členství v NATO.[15]
2015
12. února – „Minsk II“. Poté, co Minsk I nebyl plněn, došlo k další dohodě. Jejími nejpodstatnějšími aspekty bylo příměří mezi vládními jednotkami a separatisty a přechod na federalizaci Ukrajiny.[16] — Po letech přiznala německá kancléřka Merkelová [17] a francouzský prezident Holland,[18] že účelem „minských dohod“ bylo, aby vláda v Kyjevě získala čas na vyzbrojení.
2018
24. prosince – Ukrajinský prezident Porošenko podepsal zákon, který rozšířil řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery. Až dosud se sociální výhody válečných veteránů přiznávaly jen těm bojovníkům UPA, „kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných zločinů a byli rehabilitováni“. Nový zákon přiznal postavení účastníka bojových akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací, „účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století“.[19]
2019
6. ledna – Pravoslavná církev na Ukrajině přijala autokefalii od ekumenického patriarchy Bartoloměje a oddělila se od moskevského patriarchátu.[20]
16. ledna – Zákaz ruského jazyka jako úředního (zákon „O zajištění fungování ukrajinštiny jako státního jazyka“). Podle průzkumu společnosti Kantar přitom 35 % respondentů označilo za mateřštinu ruštinu. Přes polovinu lidí ale uvedlo, že při komunikaci s přáteli či na internetu používá ruštinu.[21]
1. února – USA jednostranně odstupují od smlouvy INF (Intermediate Nuclear Force Agreement). Rusko tento krok ostře kritizuje jako „destruktivní“ čin, který zvyšuje bezpečnostní rizika.[22]
16. března – Oleksij Arestovyč, poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, řekl, že podmínkou pro vstup Ukrajiny do NATO bude vítězná válka s Ruskem.[23]
2021
24. března – Výnosem prezidenta Ukrajiny č. 117/2021 schválen Strategický plán deokupace a reintegrace dočasně okupovaného území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol.
15. prosince – Rusko předalo Spojeným státům své návrhy na bezpečnostní záruky. Nejpodstatnějšími požadavky je to, aby USA ukončily rozšiřování NATO na východ – včetně Ukrajiny – a aby nerozmisťovaly v blízkosti ruských hranic prvky raketových základen. Nebudou-li USA v reálném čase pozitivně na nejdůležitější ruské požadavky reagovat, bude RF nucena přistoupit k nespecifikovaným vojensko-technickým opatřením. Tento ruský návrh byl Západem zamítnut. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl v Evropském parlamentu,[24] že na podzim 2021 byl pro Rusko „základní podmínkou, aby nevpadlo na Ukrajinu,“ slib NATO, že se nebude dál rozšiřovat na východ: „Samozřejmě jsme nepodepsali.“ Záměr přijmout Ukrajinu do NATO byl v roce 2022 casus belli.[25]
2022
24. ledna – Americké ministerstvo zahraničí nařídilo rodinám zaměstnanců amerického velvyslanectví na Ukrajině, aby opustily zemi kvůli hrozící ruské invazi. Rovněž povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků z Ukrajiny. Podobně v následujících dnech postupovaly i Kanada, Británie, Německo či Austrálie.[26]
27. ledna – Spojené státy odpověděly na požadavky Ruska z poloviny prosince. USA odmítly požadavek Moskvy, aby se Západ zaručil, že se Ukrajina nepřipojí k NATO. Stejně tak daly najevo, že nehodlají jednat o stažení jednotek NATO a zbraní z východu Evropy.[27]
19. února – Prezident Zelenský na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že Ukrajina zvažuje odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní; jinými slovy zvažuje získat jaderné zbraně. Později to znovu potvrdil v rozhovoru s Donaldem Trumpem [28] a představiteli NATO.[29]
24. února – Ruské ozbrojené síly zahájily speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Jejím cílem je „osvobození lidu od kyjevského režimu, demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“.
8. března – Naftali Bennett zprostředkovává mírové návrhy mezi Ukrajinou a Ruskem. Přijetí Putinových požadavků je podle Izraelců pro Zelenského těžké, ne ale tak, jak předpokládali. Kreml totiž už netrvá na změně režimu v Kyjevě a připouští, že by si Ukrajina ponechala svoji svrchovanost, pokud se vzdá Donbasu, přestane si nárokovat Krym a nebude usilovat o vstup do Severoatlantické aliance.[30]
8. března – Victoria Nulandová na otázku Marka Rubia v senátním výboru pro zahraniční vztahy přiznala, že se Spojené státy podílejí na snaze zabezpečit výzkumné materiály (Biological Threat Reduction Program)[31] z ukrajinských biologických laboratoří, aby nepadly do rukou ruských vojsk.[32] Spojené státy investovaly více než 21 milionů dolarů do výstavby a provozu různých zařízení umístěných ve městech roztroušených po celé Ukrajině.[33] Spojené státy ani Ukrajina nikdy nepředložily OSN žádné informace o těchto aktivitách v příslušných zprávách BWC, které jsou součástí příslušných opatření na budování důvěry.[34]
29. března – Ukrajinská delegace v Istanbulu navrhla ruské straně systém bezpečnostních záruk. Pokud by fungoval, Kyjev odsouhlasí neutrální status Ukrajiny.[35] Na znamení dobré vůle Rusko prohlásilo, že stáhne své síly z Kyjeva a Černihivu, což také učinilo.
5. dubna – Boris Johnson přijel do Kyjeva, aby „podpořil Ukrajinu“ – ve skutečnosti donutit Ukrajinu, aby válčila dál.[36]
6. dubna – Podle Pentagonu Rusko dokončilo stahování vojsk od Kyjeva jako gesto dobré vůle.
27. května – Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi se zúčastnil Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, kde řekl, že MAAE hodlá navštívit ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu (ZJE), kterou nyní okupují ruské síly, aby ověřila, zda 30 tun plutonia a 40 tun obohaceného uranu, které tam byly zajištěny, nebylo zneužito k jiným účelům. Ukrajinská jaderná společnost Energoatom přitom popřela přítomnost materiálů pro jaderné zbraně v ZJE.[37]
2024
26. února – The New York Times uvedl,[38] že CIA se už od roku 2014 podílí na provozu dvanácti špionážních základen na Ukrajině.[39]
[1] https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/americane-se-do-soci-boji-bily-dum-posila-valecne-lode/
[2] https://www.bbc.com/news/world-europe-26079957
[3] https://www.researchgate.net/publication/356691143_The_Maidan_Massacre_in_Ukraine_Revelations_from_Trials_and_Investigation
[4] https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Janukovy%C4%8D
[5] https://www.huffingtonpost.co.uk/david-morrison/ukraine-willliam-hague_b_4933177.html
[6] http://www.aalep.eu/legitimate-case-recognition-crimea
[7] https://cs.wikipedia.org/wiki/Krymsk%C3%A9_referendum_(2014)
[8] https://www.bloomberg.com/view/articles/2015-02-06/one-year-later-crimeans-prefer-russia
[9] https://web.archive.org/web/20160722133509/https://www.opendemocracy.net/od-russia/john-o%25E2%2580%2599loughlin-gerard-toal/crimean-conundrum
[10] http://www.aalep.eu/legitimate-case-recognition-crimea
[11] https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_na_Donbase
[12] https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C5%BE%C3%A1r_Domu_odbor%C5%AF_v_Od%C4%9Bse
[13] https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-spirala-sankci-se-roztaci-ukrajina-zvazuje-zastaveni-dodavek-ruskeho-plynu-237793
[14] https://en.wikipedia.org/wiki/Minsk_agreements
[15] https://www.lidovky.cz/svet/ukrajina-se-vzdava-neutrality-chceme-do-nato-deklaroval-parlament.A141223_115600_ln_zahranici_msl
[16] https://en.wikipedia.org/wiki/Minsk_agreements
[17] https://www.zeit.de/2022/51/angela-merkel-russland-fluechtlingskrise-bundeskanzler
[18] https://kyivindependent.com/hollande-there-will-only-be-a-way-out-of-the-conflict-when-russia-fails-on-the-ground/
[19] https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/banderovci-valecnymi-veterany-stvrdil-porosenko_507898.html
[20] https://cs.wikipedia.org/wiki/Pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev_Ukrajiny
[21] https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajinstina-rustina-spor-uredni-jazyk-zakon_2101161943_onz
[22] https://www.jeffsachs.org/newspaper-articles/history-of-war-in-ukraine
[23] https://www.intellinews.com/former-ukrainian-presidential-advisor-perfectly-predicted-russian-invasion-in-2019-238183/
[24] https://www.nato.int/en/news-and-events/events/transcripts/2023/09/07/opening-remarks
[25] https://www.echo24.cz/a/HzveD/komentar-kaiser-trumpovy-zaruky-ukrajine-rovna-se-nase-vydaje
[26] https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-usa-naridily-odchod-rodinnych-prislusniku-americkych-diplomatu-z-ukrajiny-40384882
[27] https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/odpoved-usa-postrada-pozitivni-reakci-na-klicovy-pozadavek-ruska-uvedl-lavrov-24283
[28] https://www.lidovky.cz/nazory/ukrajina-jaderne-zbrane-volodymyr-zelenskyj-clenstvi-v-nato.A241018_130645_ln_nazory_lgs
[29] https://www.telegraph.co.uk/world-news/2024/10/17/zelensky-ukraine-seek-nuclear-weapons-join-nato/
[30] https://dailytelegraph.co.nz/opinion/naftali-bennetts-inconvenient-recollection/
[31] https://media.defense.gov/2022/Mar/11/2002954612/-1/-1/0/FACT-SHEET-THE-DEPARTMENT-OF-DEFENSE’S-COOPERATIVE-THREAT-REDUCTION-PROGRAM-BIOLOGICAL-THREAT-REDUCTION-PROGRAM-ACTIVITIES-IN-UKRAINE.PDF
[32] https://www.rubio.senate.gov/public/index.cfm/press-releases?ID=E579E02B-3BA3-4FED-A515-A175384AD9D0
[33] https://www.theamericanconservative.com/articles/questions-about-ukrainian-biolabs/
[34] https://russiaun.ru/en/news/unsc_130522
[35] https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/ukrajina-v-istanbulu-navrhla-cestu-k-neutralite-rusko-slibilo-omezeni-vojenskych-aktivit-u-kyjeva-22500
[36] https://www.pravda.com.ua/eng/news/2022/05/05/7344206/
[37] https://www.neimagazine.com/news/iaeas-grossi-at-davos-discusses-nuclear-power-iran-and-ukraine-9729661/?cf-view
[38] https://www.nytimes.com/2024/02/25/world/europe/the-spy-war-how-the-cia-secretly-helps-ukraine-fight-putin.html
[39] https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-valka-rusko-cia-gur-zpravodajska-sluzba-vojenska-rozvedka-zelenskyj-biden-obama-budanov.A240226_114536_zahranicni_dtt
.
Zdroj úvodní fotografie: www.kremlin.ru (prostřednictvím Wikipedia Commons)
Napsat komentář