Bývalý vrcholný analytik CIA Ray McGovern v rozhovoru s Glennem Diesenem říká, že nová americká Národní bezpečnostní strategie představuje zásadní odklon od dosavadní hegemonické politiky USA. Podle něj USA fakticky přiznávají, že Rusko nelze dále vytlačovat z Evropy a že válka na Ukrajině nemá pro Washington prvořadý strategický význam. McGovern opakovaně zdůrazňuje, že Rusko válku vyhrálo a že snaha Západu dosáhnout „strategické porážky Ruska“ byla od počátku nereálná. Kritizuje evropské lídry za slepé následování politiky USA a poukazuje na ekonomické a politické zájmy, které podle něj válku prodlužují. Klíčovým testem americko-ruských vztahů podle McGoverna není Ukrajina, ale ochota USA dodržet omezení smlouvy New START o strategických zbraních. Pokud Spojené státy nejsou schopny ani tohoto minimálního kroku, Rusko ztratí důvěru v možnost jakéhokoli širšího urovnání.
.
Pohráváme si s řeckou mytologií – na úvodním obrázku je bohyně Peithó přivádějící Eróta o k Afroditě, zatímco Anteros se mu směje za jeho potrestání za to, že si vybral nesprávný cíl. Pompejská freska, kolem roku 25 př. n. l. Peithós je řecká bohyně bohyně přesvědčování, rétoriky a svádění slovem, což souvisí souvisí s vyjednáváním, dohodou a diplomatickým působením (máme přitom na mysli S. Witkoffa a J. Kushnera v Berlíně a v Moskvě, jak se o tom mluví v rozhovoru).
.
A ještě název v literárně zaužívaném latinském znění, pěkně to zní: Quos Deus vult perdere, prius dementat.
.
GD: Určitě jste již četl novou americkou Národní bezpečnostní strategii, z níž je patrné, že USA pro sebe vidí novou roli v měnícím se světě. Co si o tom myslíte a co to znamená pro naši proxy válku na Ukrajině?
RM: Víte, Glenne, když jsem poprvé viděl strategii národní bezpečnosti, měl jsem na to pár minut před pořadem se soudcem Napolitanem, podíval jsem se na obsah a říkal jsem si: „Bože, strategie, priority, západní polokoule. Cože? Asie, Evropa, Střední východ, kde je Rusko? Ach, to je součást Evropy. Dobře, Afrika jako obvykle na posledním místě. Priority, regiony, západní polokoule. To je o 180 stupňů odlišné od toho, co platilo v minulosti.“ A vzpomněl jsem si na to, jak Wolfowitz, náměstek ministra zahraničí Donalda Rumsfelda, po onom velkém vítězství nad iráckými elitními jednotkami v roce 1991 v rámci operaci Pouštní bouře, sepsal svou strategickou doktrínu. Generál Wesley Clark, později vrchní velitel NATO v Evropě, přišel za Wolfowitzem a řekl: „Paule, tak se to dělá, Paule, to je skvělé. A jaké je největší ponaučení, které sis vzal z tohoto velkého vítězství v roce 1991?“ A Wolfowitz bez mrknutí oka odpověděl: „Největším ponaučením a tím nejdůležitějším, které si musíme pamatovat, je, že my tyto věci dokážeme a Rusové nás nemohou zastavit.“ Wolfowitz byl chytrý člověk, i když se jeho instinkty se lišily mých, a řekl: „Podívej, Wesi, přijde čas, kdy už nebudeme v tak výsadní pozici jako dnes. Takže mezitím musí být naší národní strategií, naší národní strategickou doktrínou, že jsme hegemoni, musíme se ujistit, že pokud se objeví někdo jiný a bude nám jakýmkoli způsobem konkurovat, srazíme ho a udržíme si svou převahu. To je to, co budeme dělat v nejbližší době.“ No, to bylo v roce 1992. Pak USA znovu napadly Irák, aby svrhly Saddáma Husajna. Zastavili nás Rusové? Ne. Kdy to bylo? V roce 2003. Co se ale stalo v Sýrii v roce 2015? Rusko USA dočasně zastavilo, dokud se novým premiérem nestal ten řezač hlav. Ale ta velká věc se stala v roce 2022, kdy nás Rusové zastavili. Jak nás zastavili? Zabránili nám přijmout Ukrajinu do NATO. Rozdíl ve strategii mezi rokem 1991, kdy jsme bojovali podle Wolfowitzovy doktríny, a současností nemůže být větší. A víte, když jsem viděl strategii, zásady a priority na západní polokouli, řekl jsem si: „Bože, co to znamená?“ Pro mě to znamená, že se k Trumpovi dostal někdo rozumný. Možná to byla Tulsi Gabbardová, možná někdo jiný, a řekl: „Podívej, víš, vzpomínáš si, jak se v září polovina světa, polovina světových vůdců, sešla v Pekingu, aby oslavila vítězství nad Japonskem, 3. září, vzpomínáš si, proboha, byla to většina lidí na světě. Takže pokud se cítíš izolovaný, je to proto, že došlo k tektonické změně. Centrum moci se posouvá od západu na východ a Rusko je toho součástí. Takže nejenže byste měli opustit myšlenku na výzvu Číně na moři, s námořnictvem, které to nedokáže, ale měli byste si také uvědomit, že Čína a Rusko postupují bok po boku. A měli byste si to uvědomit, když se díváte na Ukrajinu a jiná místa.“ Takže Rusko – Rusko nám říká, že jejich základním principem je, aby Ukrajina nebyla v NATO. Základní princip. No, a jaký je náš základní princip? V Národní bezpečnostní strategii se píše, že naším základním principem je urychlit řešení ukrajinské krize tak, aby se zastavila válka, která by se mohla vymknout kontrole v Evropě. A také náš základní zájem. Používáme sovětskou i ruskou terminologii a říkáme, že je třeba zajistit strategickou stabilitu s Ruskem a vypracovat modus vivendi. Bože, kde se to v té strategii objevuje? Ach, je to jaksi pohozené v kapitole Evropa. Ale to je nová doktrína. A lidé to zlehčují a říkají, že na tom nezáleží. Já říkám, nezlehčujte to, nezlehčujte to, když Rusové přijdou s novou, řekněme, jadernou doktrínou, ale snažte se to rozebrat, pochopit, co to může znamenat. Takže musíme těmto strategickým dokumentům věnovat pozornost, kterou si zaslouží. Budou dodržovány? Je to hloupá rétorika? Jsou tam rozpory? Samozřejmě, že jsou, zejména když to od těch, co to sepisovali, převezme Trump, jak se nejspíš stalo, protože se to čte celkem dobře, je to často rozporuplné, ale plynulé. Tak to vidím já. A dnes, tedy tento týden, je podle mě rozhodující. Co tu máme? Máme tu Witkoffa a Kushnera, kteří pojedou do Berlína na jednání pod záštitou kancléře Merze, se Zelenským. A budou jednat s Evropany, a co jim řeknou? No, podle mého chápání to prohlášení, které bylo právě uveřejněno, opakuje všechny evropské požadavky ohledně toho, jaké řešení by Ukrajina mohla přijmout. Ale víte, to už jednou udělali. Udělali to na konci listopadu, když se Rubio setkal s Evropany. A zředili těchto 28 takzvaných bodů k diskusi, protože to byly jen body k diskusi, ne plán, že ano, zředili je z 28 na 20 a doplnili věci, o kterých věděli, že Rusko nikdy nepřijme. Nevím, k čemu dojde tentokrát, ale Witcoff a Kushner vyslechli Zelenského, který pronesl několik hezkých slov, která jsou sama o sobě protichůdná, a řekl: „No, možná nejsme členy NATO, ale potřebujeme záruky a všechny tyhle věci.“ Takže co se stane tentokrát? Co se stalo, když Evropané přesvědčili Rubia, aby to snížil na 20? Witkoff a Kushner odjeli o dva dny později do Moskvy a vůbec nebrali do úvahy to, co si Evropané mysleli, že s USA vyjednali. Závěrem: Nevím, co si Evropané myslí, že teď dosáhli. Nevím, co si Zelenský myslí, že teď dosáhl. Ale podle mého názoru Witkoff a Kushner, ne Rubio, pozor, ne Rubio!, udělají to, že půjdou za Rusy a řeknou: „Podívejte, mluvili jsme s Evropany, museli jsme to udělat, protože Rubio a zastánci tvrdé linie říkají, vy jste nemluvili s Ukrajinci. Tak jsme mluvili s Ukrajinci. Teď se dohodněme.“ A pozadí je samozřejmě dvojí. Za prvé, Rusko vyhrálo válku, jasné? Pro Rusko bude celkem snadné dobýt ty poslední pozice v Doněcku, jasné? A měli bychom brát vážně to, co říká Putin – Putin vždy říkal: „Naší celkovou prioritou je zabránit tomu, aby se vztahy se Spojenými státy dostaly do stavu úplného rozvratu.“ Opakuji: Naší celkovou prioritou je zabránit tomu, aby se vztahy se Spojenými státy dostaly do stavu úplného rozvratu. Tedy že je třeba zajistit, abychom měli slušné vztahy se Spojenými státy. To je naše celková priorita. Ukrajina až na druhém místě. USA bombardují Írán, nelíbí se nám to, ale je to až na druhém místě, jasné? To je obecný Putinův postoj, ale co Trump? Trump v národní bezpečnostní strategii jasně uvádí, že jeho hlavním zájmem je navázat dobré vztahy s Ruskem a odložit ukrajinskou otázku stranou. To je to, co chce udělat. To je jeho hlavní zájem. Takže když Rusové říkají, ano, část té národní bezpečnostní strategie, která je v souladu s tím, jak vidíme svět, je reálná, dává to určitou naději. Jsem příliš optimistický? Nemyslím si. Chci tím říct, že pokud u prezidenta Ruska a prezidenta Spojených států převládá touha vytvořit lepší vztahy, pak z Putinova pohledu toho Trump může dosáhnout. Je si Putin jistý tím, že toho Trump může dosáhnout? Ne, není. Ale je jasné, že musí projít tou fraškou, fraškou naslouchání Evropanům, a pak nebrat do úvahy jejich požadavky a vyřešit to s Ruskem a odsunout na okraj nejen Evropany, ale i samotného Zelenského. Myslím, že to je to, co se stane. Ale ještě poslední věc, a ta s tím souvisí. 22. září tohoto roku Putin přednesl velmi formální prohlášení, ve kterém řekl: „Podívejte, máme už jen jednu strategickou dohodu o kontrole zbraní se Spojenými státy. Jmenuje se New START. Ukládá přísná omezení na strategické zbraně. Platnost této dohody končí 5. února 2026. Myslíme si, že musíme dodržovat stejná kvantitativní omezení a jsme ochotni tak činit, pokud budou Spojené státy postupovat stejně.“ O týden nebo dva později se nějaký novinář zeptal prezidenta Trumpa: „Co si myslíte o Putinově nabídce nepřekročit po celý další rok omezení smlouvy New START?“ A on řekl: „To mi připadá jako dobrý nápad.“ Od té doby Rusové veřejně i jistě i prostřednictvím jiných kanálů říkají, že pokud se vám to zdá jako docela dobrý nápad, mohli bychom dostat něco trochu oficiálnějšího, pane Trumpe? Tohle není žádná maličkost. Nemají nic oficiálnějšího. O novém vyjednání této smlouvy se neuvažuje, ale jak řekl Lavrov, je to hračka. Stačí jen říct: „Dobře, budeme tato omezení dodržovat ještě jeden rok.“ Skutečnost, že Trump nebyl schopen na to odpovědět jinak než „zdá se mi to jako dobrý nápad“, je podle mého názoru lakmusovým papírkem. To je důležitější než Ukrajina, důležitější než Írán, důležitější než cokoli jiného. Pokud Rusové uvidí, že Trump nemůže nebo nechce dodržet tento velmi jednoduchý symbol posílení strategické bezpečnosti, protože o to tu jde, budou mít pochybnosti, zda je schopen splnit jakýkoli slib, a budou to brát v úvahu.
GD: Líbí se mi kontext, který zde představujete, protože tato strategie národní bezpečnosti je prostě obrovským posunem. Vzpomínám si na Pokyny pro obranné plánování USA z roku 1992. Jen několik týdnů po rozpadu Sovětského svazu unikly na veřejnost a opět vykreslily velmi odlišný obraz světa. Pamatuji si, že v té bezpečnostní strategii dokonce varovali, že nemůžeme dovolit, aby někde vznikla jakákoli moc, která by mohla ohrozit naši autoritu, ani Německo, ani Japonsko, ani spojencům by to neměli být dovoleno, a slovy Halforda Mackindera, pokud máme ovládat eurasijský heartland, neměla by tam vzniknout žádná moc, která by byla schopna čelit naší nadvládě nebo ji ohrozit. Jednalo se tedy o velmi unipolární strategii a část z toho se v roce 2002 ještě posílila, a to novou bezpečnostní strategií, která velmi otevřeně prohlásila, že bezpečnost USA bude záviset na zabránění vzniku jakýchkoli soupeřů. Opět tedy zajištění globální nadvlády, ale opět to, před čím mnoho lidí varovalo, se po nějaké době stalo. Udržování globální říše je nákladné, nejprve vyčerpá vlastní zdroje a poté podnítí kolektivní vyvažování ze strany rostoucích mocností. Nyní máme dluh ve výši 33 bilionů dolarů a země BRICS vyvažují USA. Zdá se tedy, že se naplnilo to, co mnozí předpovídali, ale proto mě tato bezpečnostní strategie tolik nepřekvapila. Pokud se USA musejí soustředit na některé regiony, pak je samozřejmě západní polokoule na zadním dvorku východní Asie, kde se nachází Čína a hlavní ekonomické mocnosti, což dává smysl. A samozřejmě, pokud se tam zaměříte, musíte se odněkud odklonit, a tím „odněkud“ bude muset být Evropa. To ale není jen o Trumpovi. Můžete se vrátit k Obamovi v roce 2016, který řekl, že se musíme zaměřit na Asii. Pokud se tam přesunete, nové jednotky, nové peníze, se neobjeví z ničeho nic, musí se odněkud vzít, a myslím, že to vždy bude Evropa a také role Ruska a USA. To vše se mění, protože pokud chcete unipolární svět, vytlačujete Rusy z Evropy. Chcete mít kolektivní hegemonii, to znamená rozšíření NATO, takže znovu rozdělujete kontinent, činíte Evropany závislými, oslabujete Rusy, to z mého pohledu to dává smysl. Ale v multipolárním světě rozšíření NATO pouze tlačí Rusko k Číně a udržuje USA v Evropě, odkud se chtějí odvrátit. Takže si myslím, že skutečně musí dojít k nějakým strategickým změnám.
RM: Víte, Glenne, měl jste tu Johna Mearsheimera. Je to jeden z lidí, kteří mi řekli, že patřím do jeho realistické školy mezinárodních vztahů. Realismus jsem praktikoval 27 let jako analytik Sovětského svazu a Ruska, ale potěšilo mě, když jsem slyšel, že patřím do jeho realistické školy. Ptal jsem se ho, jestli jsou i nějaké další školy. No, zřejmě ano. Ideologické nebo hodnotové, tomu nerozumím. My se díváme na fakta, že? A faktem je, jak Mearsheimer napsal před 11 lety v důležitém článku v časopise Foreign Affairs, který je, jak víte, velmi prestižní v oblasti zahraniční politiky, že zhoršení situace na Ukrajině je vinou Západu. A pokud se Západ bude i nadále snažit dostat Ukrajinu do NATO, bude to mít za následek zničení Ukrajiny. Tak to řekl. O několik let později, asi před pěti lety, jsem měl příležitost zeptat se Johna před velkou skupinou lidí: „Johne, Rusové napadli Ukrajinu. Tvrdí se, že to bylo nevyprovokované. Vy jste přesně předpověděl, že to udělají. Jak se k tomu stavíte?“ John odpověděl velmi jasně: „Podívejte, podle mého názoru je zřejmé, že Putin udělal vše, co bylo v jeho silách, aby zabránil invazi na Ukrajinu. Minsk jedna, Minsk dvě, nemluvě o istanbulské dohodě, která byla uzavřena pouhých šest týdnů po invazi. Takže neprovokovaná? Ne, myslím, že neměl jinou možnost.“ To říká John Mearsheimer. A já také. Nezáleží na tom, co si McGovern myslí, ale já se dívám na empirické důkazy. Jsem zastáncem realistické školy mezinárodních vztahů. Nemám žádné tituly, nejsem profesor, ale strávil jsem 27 let V CIA a od té doby desítky let analyzováním toho, co říkají Rusové, co říkají Evropané, co říkají Ukrajinci, a prostě se dívám na tu zatracenou mapu! Zmínil jste Obamu. No, řeknu to ještě jednou, Obama to řekl v roce 2015, před 10 lety: „Podívejte, nejhorší věc, kterou bychom mohli udělat, by bylo dát Ukrajincům naději, že by mohli zvítězit nad mnohem silnějším Ruskem.“ A tak zabránil tomu, aby se na Ukrajinu dostaly útočné zbraně. Trump povolil střely Javelin a další věci a pak samozřejmě Biden úplně otevřel kohoutek. Takže tito lidé žijí ve světě snů, když si myslí, že mohou zvítězit, nebo že mohou pomoci Ukrajině zvítězit, nebo dokonce že mohou Rusku zasadit strategickou porážku tím, že pomohou Ukrajině zvítězit, protože od začátku to byl nesmyslný úkol. Vojenský velitel měl říct svým politickým šéfům: „Podívejte, to je šílenství, to nikdy nedokážeme, Rusové vždycky dokážou reagovat na to, co uděláme.“ Dnes tisk píše: Rusové říkají, že konflikt souvisí s NATO – a vysmívají se tomu, označují to za lež. Kdo to říká? Rusové? No, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Tedy obrovské faux pas. Jens Stoltenberg vystoupil před Evropským parlamentem, aby jim řekl pravdu. Vím, že to víte, Glenne, ale možná je dobré připomenout to vašim posluchačům, aby si našli Stoltenbergův projev ze 7. září 2023 – je třeba to vidět, aby tomu člověk uvěřil. Prohlásil: „Prezident Putin na podzim 2021 prohlásil a skutečně poslal návrh smlouvy, kterou chtěli, aby NATO podepsalo, aby slíbilo, že už se NATO nebude rozšiřovat. To byla jeho podmínka, aby nenapadl Ukrajinu. Samozřejmě jsme to nepodepsali. Takže šel do války, aby zabránil NATO, aby zabránil více NATO blízko svých hranic.“ A pak se smál a mluvil o Finsku a Švédsku a že už rozšíření NATO stejně máme. Tou dobou, Glenne, už zahynulo na bojišti půl milionu mladých ukrajinských chlapců a mužů. A on se směje! Jinými slovy, chci říct, že pokud byste měl mít nějaké pochybnosti o tom, že rozšíření NATO, NATO, vstup Ukrajiny do NATO byl casus belli, jakož i popření minských dohod a istanbulské dohody a ukrajinské ostřelování Doněcka, které se těsně před invazí na Ukrajinu zvýšilo desetinásobně, pak by to bylo jen proto, že nejste zcela upřímní nebo nevíte, k čemu opravdu došlo, protože vám to západní sdělovací prostředky zatajily.
GD: Ano, ten citát Obamy je zajímavý, jak řekl, že Ukrajině nemáme dávat iluzi, že by mohla porazit Rusko. Také řekl, že bychom neměli provokovat konflikt s Rusy, protože oni budou mít kontrolu nad eskalací. Jsou blízko a my víme, že v tomto druhu války, zejména ve válce vysoké intenzity, je logistika všechno. Takže by to opravdu nebylo dobré řešení. Rusko by vždy bylo schopné vyrovnat se tomu, co by do toho NATO a Spojené státy mohly dát.
.
Zdroj: Glenn Diesen Substack (substack.com/@glenndiesen)
Zdroj úvodní fotografie: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eros_brought_by_Peitho_to_Aphrodite_as_Anteros_laughs_at_his_being_punished_for_having_chosen_the_wrong_target,Pompeiian_fresco,_circa_25_BCE(28298194699).jpg
Napsat komentář