Dnes pro zajímavost odraz dění u nás na hojně sledovaném americkém kanále alexjoneslive.com. Autorkou stručného článečku je Theresa Steinbergová, která při tom vychází z rozhovoru, který v červenci vedl na Parlamentních listech Radim Panenka s naším bezpečnostním analytikem Janem Schneiderem. Jan Schneider k článečku lapidárně podotýká: „Trochu předčasné, ale přesto potěší.“ Theresa Steinbergová píše, že česká vláda se snaží změnit podobu domácí zpravodajské služby a obnovit důvěru veřejnosti v úřad, který se stala jednou z politicky nejvíce rozdělujících institucí v zemi.
.
Po změně vlády se premiér Andrej Babiš rozhodl uzavřít jednu éru poznamenanou opakovanými kontroverzemi kolem české zpravodajské služby. Pod Koudelkovým vedením čelila BIS soustavné kritice kvůli obviněním z politického vměšování a selektivního poskytování zpravodajských informací médiím.
Důsledky přitom dalece přesáhly hranice České republiky a významnou roli sehrály během voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.
Kauza Voice of Europe
BIS na sebe v týdnech před evropskými volbami v roce 2024 upoutala mezinárodní pozornost prostřednictvím takzvané kauzy „Voice of Europe“. Uniklé zpravodajské informace obsahovaly tvrzení, že několik evropských politiků spolupracovalo s Ruskem nebo přijímalo peníze z Moskvy.
V České republice se obvinění týkala bývalého prezidenta Václava Klause a bývalého ministra zahraničí a ředitele Diplomatické akademie Cyrila Svobody. Žádná trestní obvinění však následně vznesena nebyla. Dodnes nebyly veřejně předloženy důkazy, které by tato tvrzení potvrzovaly.
Ovlivňování voleb do Evropského parlamentu
V Německu však tyto informace stačily k zahájení trestního vyšetřování kandidáta AfD do Evropského parlamentu Petra Bystroně. Během volební kampaně policie provedla razii v jeho poslanecké kanceláři i v několika soukromých nemovitostech.
O dva roky později, po celkem 29 prohlídkách, se vyšetřovatelům stále nepodařilo předložit důkazy podporující hlavní tvrzení, že Bystron obdržel peníze z Ruska. Politické škody však již byly způsobeny.
Nizozemská strana Forum voor Democratie nepřekročila volební práh. Silnému veřejnému tlaku čelili také politici jako Matteo Gazzini v Itálii a Thierry Mariani ve Francii. Skupina Identita a demokracie (ID) nakonec získala pouze 58 mandátů namísto přibližně 85 křesel, která jí byla před volbami předpovídána — tedy o 27 mandátů méně, což dodnes ovlivňuje těsná hlasování v Evropském parlamentu.
Zpravodajská služba, nebo politický nástroj?
Kritici tvrdí, že BIS pod Koudelkovým vedením stále více překračovala své zákonné poslání spočívající v poskytování informací české vládě a bezpečnostním orgánům a místo toho se prostřednictvím pečlivě řízených úniků informací do médií stávala aktivním účastníkem politických debat.
Bývalý zpravodajský důstojník Jan Schneider označil agenturu za „propagandistický nástroj“. Bývalý český prezident Miloš Zeman zašel ještě dál a označil Koudelku za služebníka cizí moci. V očích mnoha pozorovatelů se BIS postupně proměnila ve stát ve státě.
Koudelkovo působení se do značné míry časově překrývalo s vládou amerického prezidenta Joea Bidena a českého premiéra Petra Fialy. Kritici tvrdí, že v tomto období přibylo politicky citlivých vyšetřování a informačních kampaní. S nástupem nové vlády doufají zastánci změny, že se zpravodajská služba znovu zaměří výhradně na své zákonné poslání — službu českému státu.
Další kontroverzní operace
Schneider poukazuje na několik dalších případů, které podle něj dokládají stejný vzorec.
Tvrdí, že důkazy týkající se výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 byly „děravé jako švýcarský sýr“. Podobná kritika se týká také takzvané ricinové kauzy. V roce 2020 BIS varovala před údajným plánem na atentát za použití jedu ricinu. Později vyšlo najevo, že žádný takový plán neexistoval.
Výzvy k „dekoudelkizaci“
Schneider vyzval k úplné „dekoudelkizaci“ české zpravodajské služby. Bývalý prezident Miloš Zeman Koudelku opakovaně obviňoval z toho, že slouží zahraničním zájmům namísto zájmů České republiky.
Nyní, když Koudelka odchází z funkce, se nová česká vláda snaží změnit podobu BIS a obnovit důvěru veřejnosti v instituci, která se stala jedním z politicky nejvíce rozdělujících orgánů v zemi.
.
Zdroj: alexjoneslive.com
Na úvodní fotografii hlavní budova BIS v Praze – Stodůlkách. Zdroj: Wikipedia Commons
Napsat komentář