TRUMP MŮŽE ZACHRÁNIT MAGA, POUZE POKUD UZAVŘE VELKÉ DOHODY S RUSKEM, ÍRÁNEM A ČÍNOU
Drtivá porážka, kterou právě utrpěli republikáni, se může v roce 2028 opakovat, pokud Trump nesníží životní náklady, jež během uplynulého roku prudce vzrostly v důsledku třetí války v Perském zálivu. Již dříve jsem upozornil, že „Trump musí omezit vývoz energetických surovin do Evropy, má-li mít MAGA v roce 2028 vůbec nějakou šanci“, protože jejich přesměrování na domácí trh by pomohlo rychleji snížit ceny pohonných hmot. Pro postupné obnovení stability na světovém trhu s energiemi je rovněž důležité ukončit třetí válku v Perském zálivu a ukrajinský konflikt.
I kdyby však nastal ten nejpříznivější scénář a všechny tři uvedené kroky se podařilo uskutečnit do začátku roku 2027, přičemž by během následujícího roku došlo k výraznému poklesu cen pohonných hmot, a tím i ke snížení životních nákladů před volbami v roce 2028, mohlo by veškeré toto úsilí přijít vniveč, pokud by Čína před příštími volbami zahájila další kolo obchodní války. Si Ťin-pching by mohl dospět k závěru, že Trumpa dokáže vydírat a přimět ho k zásadním ústupkům, na které by americký prezident mohl ze zoufalství přistoupit, aby hnutí MAGA poskytl alespoň nějakou šanci na přežití, místo aby připustil jeho nevyhnutelný drtivý debakl v roce 2028.
Z čínského hlediska by demokratický prezident mohl být relativně výhodnější než další republikán, protože demokraté zaujímají vůči Číně poměrně mírnější postoj a přednostně usilují o zadržování Ruska, nikoli Číny. Výše popsaný scénář je proto logický, a tedy i realistický. Budoucnost hnutí MAGA tak v zásadě závisí na tom, zda Trump uzavře velké dohody s Ruskem, Íránem a Čínou, které umožní snížit životní náklady před příštími volbami a zajistí, že žádná z těchto zemí do té doby nepodnikne nic, co by je znovu prudce zvýšilo.
Toho lze dosáhnout pouze řadou vzájemných kompromisů, které alespoň částečně vyjdou vstříc jejich nejcitlivějším zájmům. Pokud by tyto země nebyly s nabízenými velkými dohodami spokojeny, mohly by je odmítnout v naději, že jim budou předloženy výhodnější podmínky. V opačném případě by mohly přispět k tomu, že MAGA skončí na smetišti dějin, a to tím, že podniknou kroky, které udrží životní náklady Američanů na vysoké úrovni. Všechny tři země to totiž dokážou. Trump si to uvědomuje, a proto by mohl být ochoten přistoupit na jejich hru v zájmu možného návratu hnutí MAGA.
Rusko by mohlo omezit vývoz energetických surovin a upřednostnit zásobování domácího trhu v situaci, kdy pokračují ukrajinské útoky na jeho rafinerie, což by dále zvýšilo světové ceny pohonných hmot. Írán by mohl za stejným účelem pokračovat ve své nedokonalé blokádě Hormuzského průlivu a Čína by mohla zahájit další kolo obchodní války. Aby Spojené státy těmto scénářům zabránily, musely by vyjít vstříc příslušným zájmům těchto zemí na Ukrajině, v Perském zálivu a na Tchaj-wanu. Znamenalo by to revoluční obrat v americké zahraniční politice, který by zásadně přetvořil vznikající světový řád.
Poválečné evropské bezpečnostní a hospodářské uspořádání, jehož podoba je podrobně popsána zde, představuje nejrealističtější kompromisní řešení, které by alespoň částečně uspokojilo nejcitlivější ruské zájmy a zabránilo výše uvedenému scénáři. Pokud jde o Írán, Spojené státy by musely zrušit sankce týkající se jeho energetického sektoru, stáhnout své vojenské síly z Perského zálivu a dát jasně najevo, že pokud Izrael zahájí další válku proti Íránu, nezasáhnou na jeho podporu. V případě Číny by Spojené státy musely zcela přerušit své vazby s Tchaj-wanem, což by vedlo k jeho návratu k pevninské Číně.
Podle dostupných zpráv se již pracuje na ruské části tohoto návrhu. Ačkoli Spojené státy si pohrávaly i s íránskou variantou, není zdaleka jasné, zda má Trump dostatek politické vůle k jejímu uskutečnění. Trump rovněž kritizoval Tchaj-wan za to, že Spojeným státům ukradl polovodičový průmysl, ale možná mu chybí politická vůle fakticky jej přenechat Číně. Ať už je tomu jakkoli, Trump by nakonec mohl se vším souhlasit, pokud by dospěl k přesvědčení, že je to jediný způsob, jak zachránit hnutí MAGA, a tím i svůj politický odkaz. V takovém případě by se do dějin nepochybně zapsal jako celosvětový mírotvůrce.
.
CO DĚLALI POLŠTÍ ŠPIÓNI V KALININGRADU?
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že zadržela dva polské špiony, kteří „shromažďovali a předávali informace o vojenském personálu a objektech ministerstva obrany, jakož i informace o socioekonomické situaci v Kaliningradské oblasti, migraci a sociální politice v regionu“. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co se polský ministr zahraničí Radek Sikorski vychloubal, že NATO by Rusko ve válce rychle porazilo. Rusko v reakci na to varovalo, že pokud bude Kaliningrad napaden, použije jaderné zbraně.
Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Polsko z Kaliningradu (ani ze spojeneckého Běloruska). Ve skutečnosti je to právě Kaliningrad, kterému v nejhorším případě hrozí invaze, pokud by se vládnoucí liberálové v EU rozhodli rozpoutat třetí světovou válku, možná po dokončení rychlé militarizace tohoto bloku. Pokud by se Německu podařilo prostřednictvím liberálního premiéra Donalda Tuska fakticky ovládnout Polsko díky jeho justičnímu převratu namířenému proti konzervativnímu Ústavnímu tribunálu, mohlo by to uspíšit zahájení takového konfliktu.
I kdyby nakonec v Evropě převážil zdravý rozum bez ohledu na výsledek polské krize a evropské země NATO (E-NATO) se rozhodly nerozpoutat třetí světovou válku invazí do Kaliningradu, neznamená to, že se přestanou pokoušet Kaliningrad destabilizovat, aby tím Rusku způsobily problémy. Stejně jako evropské země NATO obviňují Rusko z náboru sabotérů prostřednictvím Telegramu, mohly by i ony získávat sabotéry v Kaliningradu, mimo jiné s pomocí agentů působících přímo na místě, jako byli dva zadržení Poláci.
Socioekonomické otázky, migrace a sociální politika, na které se podle dostupných informací jejich mise zaměřovala, naznačují přípravu hybridní války, která by zahrnovala informační válku, organizátory protestů financované ze zahraničí a oklamané občany, kteří by se mohli nechat přimět k účasti na takových nepokojích. Úspěšná barevná revoluce v Kaliningradu, jejímž cílem by bylo odtrhnout oblast od Ruska a vytvořit z ní loutkový stát Západu podobný Kosovu, je sice politickou fantazií, to však neznamená, že by takový scénář nemohl přesto poškodit ruské zájmy.
Protesty, navenek organizované kvůli socioekonomickým problémům a otázkám souvisejícím s migranty, by mohly být zneužity jako zástěrka pro osoby placené cizími mocnostmi, například Polskem, které by útočily na příslušníky bezpečnostních složek s cílem vyprovokovat násilný zásah. Ten by pak mohl Západ využít ve svůj prospěch. Nejenže by byl prezentován způsobem, který by očernil Putina, ale mohl by se také stát podkladem pro další materiály informační války, jejichž prostřednictvím by se Západ snažil radikalizovat další místní obyvatele i Rusy v jiných částech země. Cílem by bylo rozdmýchávat nepokoje a napomáhat jejich šíření.
Tajemník ruské Bezpečnostní rady Sergej Šojgu obvinil počátkem tohoto měsíce Polsko, že na svém území poskytuje zázemí „neziskovým organizacím“, které cvičí protiruské separatisty. Bývalý polský prezident Andrzej Duda v létě 2024 výslovně vyzval k „dekolonizaci“ Ruska, což odpovídá polské meziválečné politice „prométheismu“. O něco více než rok předtím, na jaře 2023, se Polsko oficiálně vrátilo k používání tradičního polského názvu Kaliningradu – Królewiec. To vše naznačuje, že polští špioni v oblasti připravovali hybridní válku.
Hrozba, kterou představovali, přetrvává i po jejich zadržení. Evropské země NATO totiž mohou tento cíl nadále prosazovat na dálku prostřednictvím informační války, financování organizátorů protestů a výcviku separatistů. Špioni jim však pomáhají lépe porozumět místní situaci, kterou hodlají využít k vyvolávání nepokojů. Bez vlastních agentů přímo na místě se budou muset spoléhat na místní informátory, kteří s nimi vědomě spolupracují, a dopouštějí se tak vlastizrady. Nejnovější zásah FSB však prozatím pravděpodobně odradí všechny kromě těch nejbezohlednějších.
.
Zdroj: korybko.substack.com
Napsat komentář