Dnes zajímavý příspěvek Kita Klarenberga – vrací se k podezřelým burzovním obchodům před útoky z 11. září 2001 a tvrdí, že jejich rozsah nasvědčuje tomu, že někteří investoři mohli mít o útocích předběžné informace. Připomíná mimořádné shortování akcií leteckých společností, neobvyklé nákupy titulů zbrojních a bezpečnostních firem i pozdější vyšetřování amerických a evropských úřadů. Kritizuje skutečnost, že americké instituce podezření uzavřely s argumentem, že obchodníci neměli vazby na Al-Káidu, a poukazuje na akademické studie, které naopak zjistily statisticky neobvyklé obchodování. Paralelu hledá i v aktivitě na izraelském akciovém trhu před útokem Hamásu 7. října 2023. Podle autora zůstává zásadní nezodpovězenou otázkou, kdo disponoval citlivými informacemi předem, odkud je získal a zda se je pokusil finančně využít.
.
Dne 12. září 2001 vládl naprostý chaos. Přestože se vlády po celém světě stále snažily pochopit katastrofu předchozího dne a ještě nebyl stanoven motiv, identifikováni pachatelé ani zjištěna další základní fakta, americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) zahájila vyšetřování možného insider tradingu ze strany neznámých osob, které zjevně disponovaly přesnými předběžnými informacemi o 11. září. Důkazy působily zdrcujícím dojmem. Mainstreamoví novináři se otevřeně vysmívali představě, že by četné, hluboce neobvyklé burzovní transakce provedené těsně před útoky mohly být pouhou náhodou.
Především byly v týdnech před útoky v nevysvětlitelně vysokém objemu náhle „shortovány“, tedy prodávány nakrátko, akcie několika společností, které byly následně událostmi výrazně zasaženy. Jinými slovy, investoři vsadili na to, že určité akcie budou v blízké budoucnosti klesat, a chtěli na tom vydělat. Pouhých pět dní před 11. zářím bylo proti United Airlines uzavřeno více než 2 000 shortových pozic – za jediný den 90krát více než za celý srpen. Cena akcií společnosti se po útocích zhroutila, takže 180 000 dolarů vložených do těchto pozic přineslo 2,4 milionu dolarů.
Současně byly shodou okolností uskutečněny značné investice do soukromých bezpečnostních, zpravodajských a zbrojních společností, které z útoků z 11. září a následné „války proti teroru“ mimořádně profitovaly. Dne 10. září vzrostly nákupy akcií významného amerického zbrojního dodavatele Raytheon šestinásobně. Pouhý týden nato, když Pentagon začal ve velkém nakupovat klíčové produkty Raytheonu – rakety Patriot a Tomahawk – v rámci příprav na invazi do Afghánistánu, vyskočily akcie firmy o 37 %. Neobvyklé obchodování před 11. zářím zaznamenaly také další velké zbrojní společnosti včetně Boeingu a Lockheedu.
Nákupy i shortování desítek akcií prakticky ve všech představitelných odvětvích, která v důsledku 11. září nějakým způsobem vydělala nebo utrpěla škody, v týdnech před osudným dnem nevysvětlitelně prudce vzrostly. Důkazní stopa doslova obepínala celý svět a vlastní vyšetřování zahájily významné finanční úřady v několika západních zemích. Řada evropských představitelů tvrdila, že obchodování jednoznačně svědčí o předchozí znalosti útoků z 11. září a že za ním stáli „teroristé“.
Například italský ministr zahraničí Antonio Martino 17. září 2001 v souvislosti s vyšetřováním podezřelých pohybů na trhu, které vedl italský regulátor CONSOB, odvážně prohlásil, že za spekulacemi na mezinárodních trzích stojí „teroristické státy a organizace“. O týden později prezident německé centrální banky Ernst Welteke uvedl, že jeho pracovníci nalezli „nezvratný důkaz insider tradingu“. On i jeho tým byli přesvědčeni, že „lidé napojení na teroristy se museli pokoušet na této tragédii vydělat“:
„Když se podíváte na pohyby na trzích před útoky a po nich, skutečně vás to přiměje svraštit čelo… jsme přesvědčeni, že se nám podaří zjistit zdroj.“
Welteke odmítl zveřejnit další informace, dokud neproběhnou konzultace s evropskými a americkými regulátory. Skandál kolem insider tradingu před 11. zářím však poté rychle zmizel z veřejného povědomí.
V červenci 2004 SEC oznámila ukončení rozsáhlého vyšetřování, které vedla společně s ministerstvem spravedlnosti a FBI. Podle jejího závěru se „nepodařilo získat žádné důkazy nasvědčující tomu, že by kdokoli, kdo měl předem informace o útocích z 11. září, obchodoval na základě těchto informací“. To však podle autora případ spíše neuzavírá, ale vyvolává zřejmou otázku, kdo tedy obchodoval.
Odtajněné záznamy týkající se jednoho podezřelého obchodu před 11. zářím, který vyšetřovala FBI, mohou částečně objasňovat, proč se americké i další úřady nakonec rozhodly celé téma ponechat stranou. Od 6. do 10. září 2001 nakoupil jediný investor celkem 56 000 akcií společnosti Stratesec. Ta dodávala bezpečnostní systémy několika letištím, včetně washingtonského letiště Dulles, odkud odstartovalo jedno z unesených letadel, a také Světovému obchodnímu centru. Cena jejích akcií se po útocích téměř zdvojnásobila.
Podezřelé obchody byly vysledovány k Wirtu D. Walkerovi III., vzdálenému příbuznému rodiny Bushových a obchodnímu partnerovi Marvina Bushe, bratra tehdejšího prezidenta George W. Bushe. FBI údajně u Walkera nezjistila „žádné vazby na terorismus ani jiné negativní informace“, a proto ho před uzavřením vyšetřování a konstatováním, že jeho výnosné transakce byly nevinnou náhodou, ani nevyslechla. Zjevná možnost, že Walker III. mohl mít informace o 11. září předem jiným způsobem než prostřednictvím „vazeb na terorismus“, podle všeho nestála za prozkoumání.
Tento trik nicméně poskytl FBI, ministerstvu spravedlnosti a SEC mimořádně účinné východisko. Také Komise pro 11. září souhrnně odmítla veškerá podezření na „neobvyklou obchodní aktivitu před 11. zářím“ s odůvodněním, že zúčastnění investoři „neměli žádné myslitelné vazby na Al-Káidu“. Takto pochybná argumentace stačila k tomu, aby skandál v mainstreamu definitivně pohřbila. Od té doby však podle autora dospěla řada recenzovaných akademických prací k opačnému závěru – že k insider tradingu skutečně došlo a že byl motivován předběžnou znalostí útoků z 11. září.
V roce 2006 publikoval profesor University of Illinois Allen Poteshman často citovanou studii zaměřenou na podezřelé obchodování s akciemi leteckých společností před 11. zářím. Došel k závěru, že shortování bylo „neobvykle vysoké“ a že „teroristé nebo jejich spolupracovníci obchodovali… na základě předběžné znalosti blížících se útoků“.
K podobným závěrům dospěla studie zveřejněná v roce 2011 v časopise Multinational Finance Journal, která zjistila vysoce neobvyklé pohyby na trzích v několika klíčových odvětvích včetně pojišťoven a zajišťoven přímo zasažených 11. zářím. Tyto pohyby byly podle studie „v souladu s tím, že zasvěcené osoby útoky očekávaly“.
Ačkoli média o těchto studiích neinformovala, měly značný akademický ohlas a byly citovány jako precedent v práci z prosince 2023, která sledovala neobvyklou aktivitu na izraelském akciovém trhu ve dnech před operací Potopa al-Aksá 7. října téhož roku.
Dva američtí akademici v ní zjistili „významný nárůst“ shortování veřejně obchodovaných izraelských společností ve dnech před útokem, jenž zásadně změnil další vývoj v regionu. Tato aktivita podle nich odpovídala situaci, kdy „informovaní obchodníci očekávali útok Hamásu a profitovali z něj“.
Autoři zjistili, že shortování izraelských společností kotovaných na telavivské burze před 7. říjnem „dramaticky vzrostlo“. Izraelské akcie obchodované na hlavních amerických burzách zaznamenaly ve stejném období rovněž „prudký a neobvyklý nárůst“ shortových pozic.
Shortování veřejně obchodovaných izraelských společností dne 2. října „daleko překonalo“ úrovně zaznamenané na začátku pandemie covidu-19, která tehdy vyvolala dočasný globální burzovní propad. Není proto divu, že studie dospěla k závěru, že je „mimořádně nepravděpodobné, aby objem krátkých prodejů… vznikl náhodou“.
„Náhoda“ se zdá ještě méně pravděpodobným vysvětlením, pokud vezmeme v úvahu, že „podobné vzorce“ shortování izraelských akcií byly zjištěny také počátkem dubna 2023, právě v době, kdy Hamás plánoval během Pesachu provést útok podobný operaci Potopa al-Aksá.
Bezprostředně po 7. říjnu navíc přinesla mainstreamová média řadu zpráv o tom, že izraelské ozbrojené síly měly už několik měsíců předem četná varování před blížícím se útokem Hamásu. Patřil mezi ně i podrobný bojový plán „bod po bodu“, popisující operaci Potopa al-Aksá.
Přesuňme se do současnosti. Haaretz nyní odhaluje, že prezident Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid osobně varoval Benjamina Netanjahua deset dní před 7. říjnem, že Hamás hodlá zahájit rozsáhlou ofenzivu, izraelský premiér však podle tohoto zjištění nijak nejednal.
Toto odhalení přichází v době, kdy mainstreamová média konečně připouštějí potřebu kriticky znovu přehodnotit, co se 11. září skutečně stalo. Jakékoli objektivní vyšetřování se podle autora musí zaměřit také na insider trading. Zjistit, kdo co věděl, kdy to věděl a proč, by totiž mohlo rozplést celý příběh.
.
Zdroj: www.kitklarenberg.com
Zdroj úvodní fotografie: Eugene Kuziw, US Park Police, prostřednictvím Wikipedie Commons
Napsat komentář