LIPSKÝ INCIDENT NESE VŠECHNY ZNAKY OPERACE POD FALEŠNOU VLAJKOU
Německo obvinilo Rusko z incidentu, k němuž došlo minulý měsíc v Lipsku, kdy byl na letištní ploše v blízkosti ukrajinských nákladních letadel nalezen jeden dron naložený výbušninami, další se údajně při pokusu o přistání srazil s jiným nákladním letadlem, ale nevybuchl, a třetí byl později nalezen nedaleko letiště. Putin toto obvinění odsoudil, vyjádřil názor, že šlo o operaci pod falešnou vlajkou, při níž byly nastraženy důkazy, a vyslovil domněnku, že motivem bylo odvést pozornost od domácích problémů vyvoláváním strachu z Ruska.
Skeptici nad tím možná protočí oči, lipský incident však nese všechny znaky operace pod falešnou vlajkou. Především Německo Rusku připisuje až karikaturní neschopnost. Veřejnost má uvěřit, že nejzkušenější operátoři dronů na světě, kteří měli za úkol provést útok, jenž by představoval vůbec nejsenzačnější akci hybridní války proti NATO, nechali jeden dron stát na letištní ploše, měli smůlu, když jiný po nárazu do přistávajícího nákladního letadla nevybuchl, a další nechali ležet poblíž. Tomu se věří jen těžko.
Druhým argumentem na podporu Putinovy hypotézy je skutečnost, že něco podobného se stalo už loni na podzim, kdy neznámé drony přinutily velká letiště ve Skandinávii dočasně zastavit veškerý letecký provoz. Zelenskyj z toho předvídatelně obvinil Rusko a vyzval k uzavření Dánských úžin pro jeho lodní dopravu. Stejně jako v případě lipského incidentu nebyly ani tehdy na podporu tohoto obvinění předloženy žádné důkazy, posloužilo to však jako precedent pro obviňování Ruska ze záhadných incidentů s drony v Evropě, aby bylo možné ospravedlnit další eskalaci proti němu.
A konečně, přestože Zelenského navrhovaná eskalace nakonec nebyla uskutečněna (s největší pravděpodobností proto, aby se zabránilo otevřené válce mezi NATO a Ruskem), po lipském incidentu může následovat nějaká jiná forma eskalace. Koncem srpna zde bylo argumentováno, že NATO by od závažné eskalace s Ruskem očekávalo větší prospěch než Rusko, přičemž by mohla mít podobu obnovení letní neúspěšné dronové kampaně proti Rusku, tentokrát ve velkém měřítku a na neurčitou dobu, s cílem dosáhnout jeho deindustrializace a demilitarizace. K takovému pokusu by mohlo dojít příští rok.
Pozorovatelé by měli mít na paměti, že Německo, které je nyní po Spojených státech druhým nejvýznamnějším vojenským podporovatelem Ukrajiny, uzavřelo na jaře dohodu o rozvoji ukrajinských schopností provádět údery hluboko v týlu protivníka. Jeho ekonomika je rovněž převáděna na válečný režim, zatímco Německo rychle remilitarizuje ve snaze dosáhnout svého cíle disponovat největší armádou v Evropě, a to s ohledem na prognózu EU, podle níž by kolem roku 2030 mohlo dojít k válce s Ruskem. Mezi voliči je to však nepopulární, a proto je třeba tento vývoj ospravedlnit prostřednictvím lipského incidentu.
Shrneme-li vysvětlení Putinovy hypotézy o operaci pod falešnou vlajkou, loňský podzimní poplach kolem ruských dronů ve Skandinávii posloužil jako záminka k tomu, aby bylo možné Kreml bez důkazů obviňovat z budoucích podobných incidentů, což nyní Německo učinilo v případě Lipska. Vyprávění o neschopnosti ruských operátorů dronů je sice těžko uvěřitelné, přesto je však prosazováno, aby ospravedlnilo přechod německé ekonomiky na válečný režim, odvedlo pozornost od problémů, které z toho vyplývají, a legitimizovalo budoucí závažnou eskalaci proti Rusku.
Jak již bylo uvedeno, ta by mohla mít podobu obnovení letní neúspěšné dronové kampaně proti Rusku, tentokrát ve velkém měřítku a na neurčitou dobu, s cílem dosáhnout jeho deindustrializace a demilitarizace, což však podle aktualizované ruské doktríny přináší riziko překročení ruského jaderného prahu. Putin by přinejmenším znovu v omezené míře „eskaloval, aby deeskaloval“ vůči Ukrajině, vždy však existuje možnost, že se vše vymkne kontrole. Pro Německo by proto bylo nejlepší eskalaci se vyhnout, stejně jako to nakonec učinily skandinávské státy.
.
STÁLA ZA NEDÁVNOU DEZINFORMAČNÍ KAMPANÍ, KTERÁ SE SNAŽILA ROZEŠTVAT ČECHY A POLÁKY, UKRAJINA?
Česká mediální investigace tvrdí, že za nedávnou dezinformační kampaní, která se snažila rozeštvat Poláky a Čechy šířením obav, že Polsko plánuje znovu získat území, které Poláci označují jako Zaolší, stálo Rusko. Jde o sporné meziválečné území na druhé straně řeky Olše podél hranice s Českem, nad nímž Polsko získalo kontrolu oportunistickým využitím Mnichovské dohody. Čtenáři se mohou s polským nacionalistickým výkladem tohoto sporu seznámit zde a zde.
Po druhé světové válce se Zaolší vrátilo pod kontrolu Československa a naprostá většina lidí v obou zemích dnes vůči druhému národu nechová žádnou nenávist. Poláci a Češi se ve skutečnosti považují za bratrské národy, což jejich premiéři v reakci na tento skandál znovu potvrdili v příspěvcích na sociálních sítích. Je sice možné, že za touto neúspěšnou dezinformační kampaní stálo Rusko, přesvědčivěji však lze argumentovat, že za ni ve skutečnosti byla odpovědná Ukrajina, jak bude nyní vysvětleno.
Polská média během léta upozornila na Německem podporovanou ukrajinskou výzvu zamýšlenému polskému vedoucímu postavení ve střední a východní Evropě (CEE), a to v době jejich pokračujícího sporu, který vyvolalo Zelenského oslavování pachatelů volyňské genocidy z řad OUN-UPA. Právě v tomto výše zmíněném strategickém kontextu tato analýza tvrdila, že se Ukrajina snaží Polsko v pobaltských státech obejít a oslabit zde jeho pozici. Soudě podle její nejnovější iniciativy se nyní Ukrajina možná pokouší o totéž v jižní části střední a východní Evropy, i když jiným způsobem.
Zelenskyj počátkem srpna oznámil, že jeho země bude letos na podzim hostit první summit „Karpatské iniciativy“ (CI). Zúčastní se jej Ukrajina, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Srbsko a Rumunsko. Koncem srpna citovala polská média nejmenovaného polského diplomata, který jim řekl: „Zdvojování formátů není v našem nejlepším zájmu a Kyjev zjevně projevuje zájem o posílení svého regionálního postavení.“ První část tohoto výroku se týká překrývání Karpatské iniciativy s de facto Polskem vedenou Iniciativou Trojmoří (3SI).
Jak zde bylo podrobně vysvětleno, severojižní infrastrukturní projekty Trojmoří s dvojím využitím jsou nedílnou součástí potenciálního obnovení polského konceptu Mezimoří, který odkazuje na neúspěšný meziválečný plán Polska vést protisovětskou alianci, jež by se dnes mohla stát aliancí protiruskou podél západního křídla nového „sanitárního kordonu“. Pokud by se však zájem přesunul k infrastrukturním projektům s dvojím využitím vedeným ve směru východ–západ mezi střední a východní Evropou a Ukrajinou, Polsko by jen obtížně mohlo stát v čele Mezimoří a Německo by mohlo upevnit svou dominanci v EU.
Zelenského vysoce postavený poradce Michail Podoljak v létě 2023 předpověděl, že Ukrajina bude mít po skončení války s Polskem „konkurenční vztah“, a prohlásil, že jeho země bude „tvrdě hájit“ své zájmy. Polská média také nedávno informovala, že Ukrajina připravuje něco, co se v podstatě rovná kampani vměšování. Je tedy možné, že Ukrajina zahájila dezinformační kampaň kolem Zaolší jako součást svého soupeření s Polskem ve střední a východní Evropě s cílem oslabit Iniciativu Trojmoří, která bude konkurovat kyjevské Karpatské iniciativě.
Je třeba zdůraznit, že jde pouze o rozumnou domněnku, argumenty pro podezření vůči Ukrajině spíše než vůči Rusku jsou však přesvědčivé. Rusko je proti Iniciativě Trojmoří a patrně je také proti Karpatské iniciativě, přestože se k ní (zatím?) oficiálně nijak nevyjádřilo. Pokud by si však muselo vybrat, pravděpodobně by dalo přednost Trojmoří před Karpatskou iniciativou, protože infrastrukturní projekty druhé z nich s dvojím využitím, vedené ve směru východ–západ, by představovaly větší hrozbu. Je proto nepravděpodobné, že by se Rusko pokusilo nepřímo podpořit Karpatskou iniciativu tím, že by se neúspěšně snažilo rozeštvat Poláky a Čechy.
.
Zdroj: korybko.substack.com
Napsat komentář