Ve svém příspěvku z 9. května 2026 Alastair Crooke analyzuje íránskou válku roku 2026 jako zánik západní vojenské hegemonie. Ukazuje, že drahé konvenční zbraně USA selhávají proti asymetrické strategii postavené na levných technologiích, dronech a raketové dominanci. Tento model, osvojený Ruskem i Čínou, odhaluje zranitelnost západní doktríny a zásadně mění dynamiku budoucích globálních konfliktů. V závěru autor varuje, že evropská podpora ukrajinských útoků hluboko v Rusku může brzy vyvolat přímou „kinetickou“ (tj. skutečně fyzicky ničivou) vojenskou odplatu, na kterou není Západ připraven.

.

Ačkoli byla válka v Íránu z velké části nahlížena prizmatem konvenčního západního válčení, ponaučení z ní jsou všechno, jen ne konvenční. Ve skutečnosti jsou revoluční.

Poválečný západní přístup (zejména v kontextu studené války) spoléhal na schopnost finančně vyčerpat jakéhokoli vojenského protivníka prostřednictvím nákupu špičkových, přetechnizovaných a nákladných pilotovaných letadel a munice. Doktrinálním cílem byla dominance ve vzdušném prostoru a silné spoléhání na letecké bombardování, tedy leteckou válku.

Finanční převaha v nákladech (spolu s předpokládanou technickou inovací) byla považována za klíčový prvek v konfrontaci se SSSR. Podobně i v námořním válčení směřoval impuls k investicím do stále větších letadlových lodí a s nimi spojených námořních podpůrných plavidel.

V pozemním válčení byl v operaci „Pouštní bouře“ v irácké válce kladen důraz na tanky, které „prorážely“ a útočily skrze obranné linie protivníka – ačkoli od tohoto přístupu Západ na Ukrajině upustil po přechodu na „zákopovou válku“ 21. století vedenou drony na frontové linii.

Tento nákladný přístup založený na finanční převaze vyhovoval americkému vojensko-průmyslovému komplexu a spolu s hegemonií amerického dolaru poskytoval Americe jedinečnou výhodu – umožňoval USA efektivně „tisknout“ prostředky na tyto nadstandardní výdaje spojené s technickou převahou.

Asymetrický zlom roku 2026

Pak přišla íránská válka v roce 2026, jejíž asymetrický model převrátil konvenční doktríny naruby. Namísto dominance ve vzdušném prostoru Írán neusiloval o leteckou převahu, ale spíše o pokročilou raketovou dominanci nad vzdušným prostorem.

Namísto povrchové vojenské infrastruktury byly raketové arzenály, odpalovací zařízení a velká část výroby raket rozptýleny po obrovských zeměpisných oblastech Íránu a pohřbeny hluboko v podzemních „raketových městech“ a v horských masivech.

Klíčovou transformací asymetrického přístupu však byl příchod snadno dostupných levných technologických komponentů. Zatímco Západ utrácel miliony dolarů za každou obrannou střelu (interceptor), Írán a jeho spojenci utráceli dolarů stovky. Výhoda dolarové hegemonie se tak vytratila a změnila se v přítěž – nafouknuté náklady na americkou munici a jejich špičkové inženýrství vyústily ve sklerotické dodavatelské řetězce, dlouhé výrobní cykly a minimální zásoby zbraní.

Inovace z „garáží“

Předpokládaná technologická převaha amerických zbraní je rovněž překonávána „garážovými“ a „dílenskými“ projekty využívajícími levné technologie. Ty generují inovace, které jsou po neformálním testování převzaty a masově nasazeny „vojenskými autoritami“.

Tento trend je patrný zejména v ruské armádě, kde byly počáteční „garážové“ technologie vyzkoušeny a následně implementovány napříč vojenskými strukturami. To platí jak pro technologický hardware, tak pro inovace v oblasti internetové umělé inteligence (AI).

V podobném duchu inovace Hizballáhu v podobě dronů řízených optickými vlákny proměnila válku v jižním Libanonu – způsobila izraelským tankům a jednotkám tak těžké ztráty, že IDF (izraelské síly) mohou být nuceny se z jihu stáhnout.

Konec éry letadlových lodí

Stejně tak asymetrie a inovace na mořských cestách rozbíjejí tradiční západní spoléhání na velká těžká námořní plavidla a letadlové lodě. Ty se v perské „válce“ staly „bílými slony“ (nákladnými, ale nepoužitelnými věcmi), protože jsou drony a hrozbou protilodních střel vytlačovány tak daleko od íránského pobřeží, že jejich palubní úderné letouny jsou omezeny v útočných schopnostech nutností doplňovat palivo z tankerů nad cílem.

Pohled na „roj“ mnoha desítek ozbrojených rychlých člunů blížících se k těžkopádnému konvenčnímu námořnímu plavidlu slouží pouze k podtržení jejich zranitelnosti. V každém případě má Írán k dispozici i další protilodní zbraně.

Stručně řečeno, americká letadlová loď již nevyvolává strach jako kdysi; nyní vyzařuje zranitelnost.

Nové íránské námořní válčení však zahrnuje také vyčkávací vysokorychlostní ponorné drony (nebo torpéda), které mohou vyčkávat až čtyři dny a jsou vybaveny schopnostmi zaměřování pomocí AI. Tyto drony mohou být vypouštěny z podvodních tunelů vedoucích pod hladinou Hormuzského průlivu.

Strategické důsledky

Íránské inovace byly dlouhodobě plánovány a vyvíjeny a jejich účinnost se naplno projevila během konfliktu s Izraelem a USA. Írán odolal izraelskému a americkému kobercovému bombardování (i když za cenu těžkých škod a obětí), přesto si nadále udržuje kontrolu nad průlivem, má hojné zásoby raket a USA mají zničené, nepoužitelné vojenské základny v Perském zálivu.

To je zkušenost z íránské války. Širším strategickým ponaučením však je, že se ukázalo, že západní způsob vedení války byl zastíněn levnými inovativními technologiemi a pečlivým asymetrickým plánováním. Západní model sice dokáže způsobit ničivé škody – o tom není pochyb – ale jeho nedostatek chirurgické přesnosti je v době hromadných sdělovacích prostředků a chytrých telefonů, které svědčí o úmrtích civilistů a utrpení, kontraproduktivní.

Druhým bodem je, že Západ zůstává těžkopádným obrem, který nepochopil – natož aby předvídal – novou asymetrickou válku. Inovace byly udušeny konsolidací vojensko-průmyslového komplexu do několika byrokratických monopolů.

Západní způsob vedení války je zkrachovalý model, pokud stojí proti sofistikovanému asymetrickému protivníkovi.

Jiní si však ponaučení z íránské války všimli. Rusko je jedním z nich, Čína dalším. Budou přibývat. Západ může očekávat, že se tyto lekce objeví v jiných podobách v jeho dalších válkách. Evropské elity mohou zjistit, že jejich podpora ukrajinských dronových útoků hluboko do Ruska může v blízké budoucnosti vyvolat jinou (kinetickou) reakci. Varování byla vydána. Budou vyslyšena?

.

Zdroj: conflictsforum@substack.com