Báseň Mrtvých stráž ze sbírky Vitězslava Hálka (1835 Dolínek u Mělníka – 1874 Praha) Balady a romance (samostatně 1905, posmrtně).
.
Přinesli hocha na hřbitov –
už bylo pozdě za dne,
a přec ho ještě vložili
do hrobu noci chladné.
.
Když půlnoc se přiblížila,
tu hroby mrtvých pukly,
a mrtví z hrobu povstali
a kol něho se shlukli:
.
„Dokud jiného nevnesou,
co stráž ti stát zde nutno!“
A hoch má ve vsi milenku,
a je mu bez ní smutno.
.
Bez ní se líně vleče čas,
když všude tmu jen černou,
a milenka mu slíbila
až za hrob lásku věrnou.
.
Milenka kouká z okna ven,
a smutno, smutno kolem;
s nebe se ztratil měsíček
a jako duch jde polem.
.
A před ním chladno jako mráz –
to sám je její milý:
„Ó, rozpomeň se, dívko má,
co jsme si přislíbili.
.
Co jsme si tenkrát slíbili
podvečír sladkým hlasem,
nuž pojď, drahoušku, pojď, ó pojď,
dva pohnem spíše časem.“
.
A lidé mní, že poledne;
k modlitbě hlavy kloní –
ó ne, vy dobří lidinky,
to jeho milé zvoní.
.
A lidé mní, že svatba to,
když hudba zazní plesem –
ó ne, vy dobří lidinky,
to jeho milou nesem.
Napsat komentář