KOMPROMIS MEZI EVROPSKOU ČÁSTÍ NATO A RUSKEM JE NEVYHNUTELNÝ
Britský deník The Telegraph zveřejnil koncem října článek, v němž s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje uvedl, že „Rusko doufá, že mírovými rozhovory o Ukrajině oslabí NATO“. Tyto zdroje očekávají, že „Putin bude pravděpodobně požadovat, aby se vojenská přítomnost NATO v Evropě vrátila na úroveň roku 1997, tedy do doby, než do aliance začaly vstupovat bývalé země východního bloku“, v souladu s jeho požadavky na bezpečnostní záruky z konce roku 2021. Tato předpověď vychází z oznámení Putinova nejbližšího spolupracovníka Jurije Ušakova, že Rusko nyní požaduje, aby se do mírového procesu zapojila také Evropa.
Podle deníku The Telegraph „by to znamenalo možné stažení jednotek NATO z Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy, jakož i z Finska, které do aliance vstoupilo v roce 2023“. Z technického hlediska to však není zcela přesné, protože Rusko požadovalo návrat k vojensko-strategickému uspořádání na kontinentu, jaké existovalo v době podpisu Zakládajícího aktu NATO–Rusko v roce 1997. V praxi by to znamenalo stažení vojsk členských států NATO z doby před rokem 1997 z území nových členů aliance.
Síly států, které do NATO vstoupily po roce 1997, by se přitom hypoteticky stále mohly rozmísťovat na území ostatních nových členů. To je významné vzhledem k tomu, že Polsko nyní disponuje největší armádou evropské části NATO (E-NATO) a současně rychle militarizuje i fakticky Švédskem vedený vikingský blok. O síle vojensko-strategického partnerství Polska a Švédska v oblasti Baltského moře svědčí skutečnost, že Švédsko vyslalo letecké a námořní síly, aby pomáhaly střežit finské hranice s Ruskem, a zároveň rozmístilo v Polsku své letecké síly a jednotky protivzdušné obrany.
Jak již bylo zhodnoceno zde, toto partnerství by dokonce mohlo položit základy jejich společného vojenského patronátu nad východním Pobaltím, který by tvořil jádro NATO 3.0. Tento pojem označuje uspořádání, v němž by evropské státy převzaly vedoucí úlohu v politice NATO zaměřené na zadržování Ruska, zatímco Spojené státy by „přesunuly svou pozornost (zpět) do (východní) Asie“, aby tam mohly důrazněji zadržovat Čínu. Očekává se, že nejvýznamnější úlohu v tomto uspořádání sehraje Mezimoří (Intermarium), tedy státy ležící mezi Německem a Ruskem. Polsko a Švédsko jsou jeho nejvýznamnějšími mocnostmi, a proto z toho přirozeně vyplývá, že by společně stály v čele politiky zadržování Ruska.
Británie, Francie a Německo, přičemž první dvě země jsou jadernými mocnostmi a poslední je faktickým vůdcem EU, mezitím rozmístily různé vojenské síly na území států, které do NATO vstoupily po roce 1997. V rámci velké dohody zprostředkované Spojenými státy mezi evropskou částí NATO a Ruskem o poválečné evropské bezpečnostní architektuře by však tyto země mohly své síly stáhnout, a umožnit tak Rusku přistoupit na kompromisy, aniž by tím ohrozily své spojence. Tito regionální spojenci, v jejichž čele stojí Polsko a Švédsko, jsou nyní natolik silní, že se dokážou ubránit vlastními silami.
Výměnou za naplnění podstaty ruského požadavku, aby členské státy NATO z doby před rokem 1997 stáhly své jednotky z území států, které do aliance vstoupily později, by tito noví členové a Rusko mohli uzavřít dohodu o deeskalaci zprostředkovanou Spojenými státy, která by stanovila stažení jejich vojsk od hranic. Vzájemně odpovídající kroky Polska a pobaltských států na jedné straně a Ruska a Běloruska na straně druhé by mohly vytvořit základ poválečné evropské bezpečnostní architektury a v případě existence politické vůle vést k novým jednáním o kontrole zbrojení.
Je jen malá pravděpodobnost, že Rusko bude v rámci velké dohody s evropskou částí NATO zprostředkované Spojenými státy souhlasit s vojensko-strategickými kompromisy, a to navzdory slibným ekonomickým příležitostem, které by taková dohoda mohla otevřít, pokud mu evropská část NATO nevyjde vstříc obdobnými ústupky. Nejrealističtějším způsobem, jak by se to mohlo uskutečnit, je stažení vojsk členských států NATO z doby před rokem 1997 z území států, které do aliance vstoupily později. Francie by rovněž měla odvolat svou nabídku rozšířit nad tyto státy svůj jaderný deštník. Dlouhodobá poválečná stabilita by se pak stala reálnou vyhlídkou.
.
POLSKO STOJÍ PŘED NEJZÁVAŽNĚJŠÍM ZAHRANIČNĚPOLITICKÝM ROZHODNUTÍM OD PÁDU KOMUNISMU
Po pádu komunismu učinilo Polsko osudové rozhodnutí vstoupit do NATO, což představovalo nejvýznamnější rozšíření aliance na východ vzhledem ke staletému soupeření Polska s Ruskem a jeho postavení nejlidnatějšího členského státu Varšavské smlouvy mimo bývalý Sovětský svaz. Tím se zásadně proměnilo evropské uspořádání. Další zahraničněpolitické rozhodnutí Polska však bude stejně osudové, protože konec ukrajinského konfliktu přetvoří evropské uspořádání stejně radikálně, jako tomu bylo po pádu komunismu.
Polský ministr financí Andrzej Domański prohlásil během pondělního čtvrtého Polsko-německého ekonomického fóra: „Za žádných okolností nesmí nikdy dojít k návratu k ‚běžným obchodním vztahům‘ s Ruskem. Polsko s tím nikdy nebude souhlasit.“ Výrok, který by za normálních okolností bylo možné odbýt jako předvídatelnou frázi, nabývá strategického významu ve světle zprávy deníku Washington Post, zveřejněné po uzavření rusko-americké dohody o naftě. Podle této zprávy Trump počítá se zprostředkováním rozsáhlé energetické dohody mezi Ruskem, EU a Ukrajinou jako součásti velkého kompromisu.
Pokud Polsko kategoricky odmítne účast na takovém uspořádání, v jehož rámci by Spojené státy mohly získat majetkové podíly v plynovodu Jamal procházejícím Polskem jako „politickou pojistku“ pro obnovení vývozu ruských energetických surovin do EU, samo se ocitne v izolaci vůči nově vznikajícímu uspořádání, které si představují Spojené státy. USA by totiž mohly obdobné podíly získat v plynovodu Nord Stream, který ústí v Německu, a/nebo v plynovodu Bratrství, který prochází Ukrajinou. Berlín a Kyjev by tak Varšavu přehrály.
Podobně také Finsko a Norsko, které jsou spolu se Švédskem členy vikingského bloku (Dánsko, Island a pobaltské státy lze podle úhlu pohledu považovat buď za jeho součást, nebo za jeho partnery), právě prolomily politickou izolaci Ruska prosazovanou hlavním proudem evropské části NATO (E-NATO) tím, že telefonicky kontaktovaly Putina. „Arktická fronta ‚sanitárního kordonu‘ představuje pro Rusko největší hrozbu“, ale středoevropská fronta vedená Polskem je těsně na druhém místě, protože Polsko nyní disponuje největší armádou evropské části NATO.
Vikingský blok a Polsko mohou společně stát v čele Mezimoří (Intermarium), tedy prostoru mezi Německem a Ruskem, v rámci poválečné evropské bezpečnostní architektury. Právě takové uspořádání podle všeho upřednostňují Spojené státy, protože představuje nejrealističtější a dlouhodobě udržitelný výsledek ukrajinského konfliktu, který by USA umožnil „obrátit pozornost k Asii“. Aby k tomu však mohlo dojít, musí být polská zahraniční politika v souladu s politikou amerického vůdce NATO, který buduje NATO 3.0 právě s výše uvedeným cílem, totiž aby aliance zadržovala Rusko, zatímco Spojené státy se budou moci soustředit na zadržování Číny.
Polsko může v poválečném evropském uspořádání, jaké si představují Spojené státy, sehrát klíčovou úlohu, ale bude muset přijmout jeho ekonomický rozměr založený na energetické spolupráci a obnovit dialog s Ruskem, zpočátku pravděpodobně za zprostředkování Spojených států, aby se zmírnilo napětí mezi Mezimořím a Ruskem. Polsko by se pak mohlo v poválečném uspořádání stát pro Rusko důležitějším partnerem než Německo, jak bylo navrženo zde. Pokud však tyto pragmatické kompromisy odmítne, ocitne se v izolaci a ztratí přízeň Spojených států se všemi důsledky, které by to přineslo.
Není proto přehnané tvrdit, že Polsko stojí před nejzávažnějším zahraničněpolitickým rozhodnutím od pádu komunismu. Buď přijme ekonomické, politické a bezpečnostní kompromisy, které od něj Spojené státy mlčky očekávají, aby mohlo sehrát klíčovou úlohu v poválečném evropském uspořádání, jež Trump plánuje vybudovat společně s Putinem, nebo se samo izoluje, zatímco vikingský blok, Německo, a dokonce i Ukrajina budou sklízet výhody. Důsledky tohoto rozhodnutí přetrvají desítky let, a Polsko si proto musí vybírat velmi pečlivě.
.
PÁKA, KTEROU MAJÍ MUSK A TRUMP DÍKY STARLINKU A STARSHIELDU, JE KLÍČEM K MÍRU NA UKRAJINĚ
Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk potvrdil, že Ukrajina porušila podmínky používání systému Starlink, který je civilní obdobou vojenského systému Starshield, tím, že jej využívala k útočným dronovým operacím s cílem způsobit protivníkovi ztráty na životech. Zelenskyj v polovině října otevřeně přiznal: „Starlink používáme také k úderům na střední vzdálenost proti nepřátelským vojenským cílům na našich dočasně okupovaných územích.“ Muskovo tvrzení je tedy nevyvratitelné. Tato skutečnost zároveň zasazuje do souvislostí zprávy o zpomalení služeb Starlinku počátkem října, k němuž došlo v době nového napětí ve vztazích se Spojenými státy.
Jedním z „Pěti důvodů, proč Trump usiluje o dohody s Putinem vážněji než kdykoli předtím“ je skutečnost, že „Trump cítí potřebu prosadit se jako vůdčí osobnost“, poté co Zelenskyj výslovně odmítl uposlechnout jeho požadavku, aby neútočil na ruské rafinerie. Je proto zcela možné, že se Trump s Muskem dohodli na dočasném omezení ukrajinského využívání systémů Starlink a Starshield, aby tím Zelenskému vyslali jasný vzkaz. Následné nejasnosti ohledně toho, kdo za toto opatření odpovídá, byly pravděpodobně záměrné, aby se rozptýlilo povědomí o odpovědnosti za tento krok.
Vraťme se k Muskovým nedávným příspěvkům. V tom výše citovaném všem připomněl:
„Starlink má i nadále zásadní význam pro obranu Ukrajiny, protože je to jediný systém, který nelze rušit ani zničit, alespoň prozatím. Kdyby byl Starlink vypnut, ukrajinská fronta by se okamžitě zhroutila. To NENÍ výhrůžka, je to prosté konstatování skutečnosti. Starlink měl rovněž zásadní význam při zabránění tomu, aby Rusko v prvních dnech války Ukrajinu ovládlo, protože všechny ostatní komunikační prostředky Rusko zničilo nebo rušilo.“
Krátce nato zveřejnil další příspěvek, v němž prohlásil: „Může být používán pro vojenskou infrastrukturu, ale nesmí být využíván k jednoznačně útočným operacím, které by z něj učinily legitimní cíl odvetných úderů.“ Tím potvrdil, že Starlink lze používat pro vojenskou komunikaci, nikoli však k útočným dronovým operacím s cílem způsobit ztráty na životech. Všechna jeho předchozí tvrzení jsou pravdivá, zejména pokud jde o nezastupitelnou úlohu, kterou jeho technologie sehrála při pokračování konfliktu, což z něj činí přímého účastníka nepřátelských akcí.
Musk si toho je vědom, a právě proto ve výše zmíněném příspěvku dodal: „Kdyby protivník začal ničit družice Starlinku, vyvolalo by to dominový efekt destrukce, při němž by vzniklo rozsáhlé pole trosek, které by znemožnilo využívání kosmického prostoru.“ Právě proto nyní omezuje nepovolené využívání své technologie Ukrajinou, aby takovému scénáři předešel. Musk samozřejmě již léta věděl, že k takovému využívání dochází, ale svůj náhlý obrat pravděpodobně koordinoval s Trumpem, aby Zelenského potrestali za jeho vzdor a donutili ho přistoupit na mírovou dohodu s Putinem.
Vzhledem ke všemu, co se odehrálo od neúspěchu Zelenského čtyřicetidenní vlivové operace, jejímž cílem bylo přimět Putina k bezpodmínečnému příměří, je nepravděpodobné, že by Ukrajina získala možnost používat Starlink a Starshield na celém území Ruska, jak Zelenskyj dříve požadoval. Platí to tím spíše, že Musk svůj první příspěvek zakončil slovy: „Necítím nic než NAPROSTÉ POHRDÁNÍ vůči těm zlovolným válečným štváčům, kteří okázale vystavují na odiv svou ctnost, prosazují nekonečné krveprolití a nenabízejí žádné realistické řešení konfliktu. Ať shoříte v pekle.“
Poté co Musk a Trump již ukázali, že využívání Starlinku a Starshieldu Ukrajinou lze během okamžiku omezit, což by v krajním případě jejich úplného vypnutí mohlo vést ke zhroucení celé frontové linie, by Zelenskyj mohl být ochotnější přistoupit na mírovou dohodu s Putinem. Pokud však zůstane neústupný a dvojice Musk–Trump nebude ochotna jej výše popsanými prostředky potrestat, Zelenskyj této zdrženlivosti využije do krajnosti, čímž jejich nejnovější mírové úsilí přijde vniveč.
.
Zdroj: korybko.substack.com
Napsat komentář