Rozhovor prof. Glenna Diesena s plk. v. v. Douglasem MacGregorem.
GD: Když Trump nastoupil do úřadu, chtěl, jak všichni víme, ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin, ale pak tuto dobu prodloužil. Myslím si, že Trump opravdu chce, aby válka skončila, ale zdá se, že v posledních dnech nebo týdnech se to celé mění. Nyní vidíme, že Trump vyvíjí tlak na Indii a další země, aby přestaly obchodovat s Ruskem. V tweetu naznačil, že Ukrajina musí přejít do ofenzívy, pokud chce vyhrát, a nyní se také objevují zprávy, že USA možná pošlou Ukrajině tisíce raket dlouhého doletu ERAM. C si o tomto vývoji událostí myslíte?
DM: Myslím, že je to typický Trump. Trump je někdo, kdo střílí ze samopalu všemi možnými směry a to, co opravdu chce nebo si myslí, se mění ze dne na den. Je velmi impulzivní. Neexistuje tu žádný soudržný strategický rámec. A naprosto nerozumí Rusku, Ukrajině ani východní Evropě. To vše je mu velmi cizí. Takže si nemyslím, že můžeme dospět k nějakým jednoznačným závěrům o tom, co si opravdu myslí. Důležité samozřejmě je, co chce udělat. Za prvé si myslím, že po vrcholném setkání na Aljašce dospěl k závěru, že pro to, aby ve spolupráci s prezidentem Putinem a potenciálně Zelenským a Evropany přinesl mír do východní Evropy, nemůže udělat nic. Mám tedy za to, že nyní chápe, že Evropané mají jinou agendu než on, Zelenský má jinou agendu a postoj prezidenta Putina se nemění. To pro prezidenta Trumpa není problém. Uvědomuje si, že se tento postoj nemění, ale nyní je znechucený. Přeje si, aby mohl v budoucnu na nějakém mírovém vrcholném setkání zinscenovat nádhernou fotku, podobnou té z Aljašky, to se ale nestane. Pamatujte, že prezidentu Trumpovi jde o vizuální dojem. Je to čistokrevný showman. Pro něj se prostě jedná o nejnovější díl reality show s názvem Trumpův Bílý dům, ale on nebude mít takovou fotku, jakou chtěl, kde by mohl stát uprostřed a prohlásit se za mírotvůrce. Takže si myslím, že od toho tak nějak ustoupil. Na druhou stranu je stále pod obrovským tlakem neokonzervativců ve Washingtonu, a to jsou ti samí lidé, kteří chtějí věčnou válku na Středním východě. Chtějí rozdělit Írán, chtějí rozdělit Rusko. Strategie vůči Rusku selhala na celé čáře. Takže teď Trumpovi říkají, že to musí nějak udržet v chodu. Takže jim dejme ty řízené střely. Kdy dorazí a v jakém množství a budou mít nějaký význam? Těžko říct. Ale on zveřejnil tweet s prohlášením, že předchozí administrativa neudělala dost pro to, aby Ukrajině poskytla schopnost skutečně přejít do ofenzívy. To je samozřejmě nesmysl. Můžete samozřejmě provádět bodové údery řízenými střelami všude možně, nemá to ale absolutně žádný význam, pokud prohráváte v boji zblízka. Víte, máme něco, čemu říkáme boj do hloubky a boj zblízka. Boj do hloubky zahrnuje tyto zbraně s dlouhým dosahem a ty jsou velmi důležité. Ale pokud si myslíte, že vyhrajete válku bez boje zblízka, ztratili jste rozum. Nakonec se pozemní síly musí střetnout. No, střetly se, a Ukrajina prohrála boj zblízka. A on ten rozdíl zřejmě nechápe, ale to by nás nemělo překvapovat. Není to někdo, kdo má zkušenosti s vojenskými záležitostmi, mezinárodními vztahy, diplomacií, ničím z toho. Je to někdo, kdo nastoupil do úřadu jako podnikatel a vidí svět touto optikou. Proto neustále slyšíme o dohodách, dohodách ve smyslu obchodní smlouvy. Ale dohody se neuzavírají z náhlého popudu a nevyjednávají se mezi dvěma, třemi nebo čtyřmi lidmi. V mezinárodní diplomacii trvají tyto věci někdy měsíce a roky. A pak dojde k závěrečnému setkání, něco se podepíše a dohodne, všichni s tím mohou žít a vy přejdete k dalšímu bodu. On s tím nemá žádné zkušenosti a takhle neuvažuje. V mnoha ohledech si myslím, že prezident Trump ztělesňuje jednu z podstatných vlastností amerického charakteru, totiž to, že Američané nemají trpělivost. Američané nechápou, že svět není obrovská mikrovlnná trouba. Myslí si, že stačí něco strčit do mikrovlnky, počkat 30 vteřin a vyndat něco, co se dá sníst. Tak ale svět nefunguje. Může do jisté míry fungovat v americké politice, ale nefunguje to v mezinárodních vztazích. Nefunguje to ve vojenských záležitostech. Myslím si tedy, že se od situace trochu distancoval, protože z toho nemůže vytěžit žádný osobní prospěch. Nemůže být hrdinou tohoto příběhu. Na druhou stranu se ale opět podřizuje, aby uspokojil či uklidnil lidi ve Washingtonu, kteří trvají na tom, že je třeba pokračovat v podpoře Ukrajiny. Že je třeba pokračovat v dodávkách všeho možného do Izraele. Že je třeba zničit Írán. Že musíme přepsat či překreslit mapu a tak dále. Takže naslouchá oběma skupinám. Proto dochází k těmto téměř schizofrenickým výsledkům.
GD: Zdá se, že Rusko nyní ztrácí důvěru v celý diplomatický proces, pokud ji vůbec někdy mělo, a taky se zdá, že se situace vyostřuje. Včera v noci došlo podle mě k druhému největšímu útoku na Ukrajinu pomocí dronů a různých druhů raket a také vidíme určitý tlak směrem na Cherson, které leží na druhé straně Dněpru – zatím ne nutně s vojáky, ale vidíme snahu alespoň dostat území pod kontrolu pomocí dronů, přičemž se předpokládá, že vojáci budou v určitém okamžiku následovat. Nejsem si jistý, co to znamená, zda Rusové mají ambice postupovat směrem k Oděse, ale chtěl jsem se vás zeptat, co podle vás v současné době probíhá na bojišti, protože se zdá, že situace ukrajinské armády se zhoršuje.
DM: Myslím, že to platí už mnoho měsíců. Jen se to dostalo do bodu, kdy je to hroznější než kdykoli předtím. Víte, ruské ztráty byly v řádu desítek, 30, 40, 50 lidí denně. Nyní jsou ruské ztráty v řádu jednotek, tedy deset nebo méně za den. Ukrajinci jsou na druhé straně na bojišti prakticky bezbranní. Nemají žádnou leteckou a raketovou obranu. Nemají výhodu satelitních snímků, které se okamžitě přenášejí do klíčových uzlů. Víte, spousta klíčových uzlů v Časiv Jaru, Černihivu a na dalších místech byla zcela a úplně zničena. Při těchto útocích bylo zabito velké množství důstojníků a poddůstojníků NATO. Nic o tom neslyšíme, ale stalo se to. Rusové mají pod kontrolou celé bojiště. O tom není pochyb. A to je nevratné. Není to něco, co by se dalo napravit vysláním řízených střel nebo jakéhokoli jiného zbraňového systému. A pak je tu úbytek lidských sil. Pokud tomu dobře rozumím, nyní povolili 13ti či 14ti tisícům mužů ve věku od 18 do 25 let překročit hranici z Ukrajiny do sousedního Polska nebo Slovenska a jinam. To je vcelku překvapivé. Proč to děláte, když počítáte s tím, že budete klást nějaký vážný odpor? Vypadá to téměř, jako by ukrajinská vláda byla nyní schizofrenní. Na jedné straně chce udržovat fikci, že je stále odolná a schopná, ale na druhé straně začíná kapitulovat před požadavky vlastního obyvatelstva, aby to ukončila. Nevím, co převáží. Je to velmi podivná situace. Klíčové však je, že válka skončí. Kdy skončí? Zmínil jste Cherson a také Oděsu. V západní části Ukrajiny jsou ruské zvláštní jednotky. Už překročily řeku. Poskytují data, zaměřovací data pro ruské systémy. Oděsa byla podrobena silnému útoku. Veškerá její vojenská kapacita je pryč. Veškeré zásoby paliva a munice byly zničeny. Byl bych velmi překvapen, kdyby Rusové nepřekročili řeku v plné síle a nepokračovali na jih, aby obsadili Oděsu. A opět, Oděsa nikdy nebyla ukrajinská. Oděsa je ruské město. Byla založena Rusy. Je to rusky mluvící město. Není náhoda, že Ukrajinci hned zkraje odstranili památník Kateřiny Veliké, protože to byla ona, kdo vytvořil to, čemu říkáme Nové Rusko, Novorossija. Takže si myslím, že k tomu dojde. Co je v tuto chvíli neznámé, je to, co Rusové udělají s Kyjevem. Co udělají s touto přetrvávající fasádou vlády? Přitom prezident Putin, pravděpodobně ne přímo, ale určitě ministr zahraničí Lavrov, kategoricky prohlásil, že Zelenskyj již není legitimním prezidentem. Není přísně vzato zvolen. Nereprezentuje žádný demokratický proces, a proto se s ním nebudou setkávat. To se zdá být nepochopitelné pro prezidenta Trumpa, který se nyní obrátil zpět k Zelenskému, jako by mu chtěl pomoci. Je to muž, který ho urazil, ponížil a neprojevil mu v Oválné pracovně absolutně žádnou úctu. Je to tedy velmi podivná situace. Ale víte, takový je prezident Trump. Na druhou stranu, pokud se podíváte na vývoj v západní Evropě, J. D. Vance tam kritizuje potlačování svobody slova v zemích jako Velká Británie, Francie a Německo, kde je situace velmi vážná. Prezident Trump vyjádřil podporu Alternativě pro Německo, která je legitimním politickým hnutím, vyhrála nedávné volby a nyní jí hrozí potlačení a vymazání z politické scény, alespoň dočasně. Velmi podivná situace. Snažit se pochopit, kam směřujeme, je tedy otázka, na kterou není snadné odpovědět, pokud jde o prezidenta Trumpa.
GD: Zmínil jste, že Trump nerozumí Rusku, ale často mám dojem, že ani ostatní političtí vůdci ve Spojených státech a v Evropě Rusku nerozumí. Co podle vás země NATO na Rusku nechápou a proč nedokážou pochopit, co Rusko chce?
DM: No, vy jste Evropan, jste tomu blíž než já. Já jen spekuluji. Nemám na podporu svých tvrzení žádná tvrdá a nezvratná fakta. Ale myslím si, že existují evropští vůdci, kteří chápou pravdu, ale zvolili si lež. Zvolili si fikci, příběh, který říká, že Rusko je zlé, nebezpečné a představuje hrozbu, a na tom založili svou budoucnost. A vědí, že v okamžiku, kdy přiznají, že to, co o Rusku říkali, je lež, že to, co Rusku připisovali, je lež, a že národní bezpečnostní zájmy Ruska na východní Ukrajině jsou legitimní a od samého počátku vždy byly, a že důvodem tohoto konfliktu jsou práva ruských občanů mluvit, číst a psát ve svém vlastním jazyce a mít svou vlastní kulturu a školy, v okamžiku, kdy něco takového přiznají, je s nimi konec. Mají smůlu. A myslím si, že globalistické vlády, ať už jde o Starmera, Macrona nebo Merze, jsou v velkých potížích. O tom není pochyb. Dalším aspektem je samozřejmě problém dluhu. Všichni jsme uvězněni ve spirále dluhů. V určitém okamžiku se propadneme do bahna. Finanční systém se zhroutí a až k tomu dojde, budeme muset resetovat měnu a nastane určité období chaosu. Nakonec ale vzniknou nové vlády, protože v současné době máte ve všech evropských státech lidi, jako je Alternativa pro Německo. Ale ještě tam nejsme. Nacházíme se v jakési šedé zóně mezi tím, co jsem právě popsal, a minulostí, kdy Rusko bylo zlé, Rusko bylo špatné, všichni jsme museli stát pevně a přijímat tyto finančně nemožné závazky ke zbrojení. Víte, že Německo si nemůže dovolit platit. Když jsem byl naposledy v Německu, všichni mi otevřeně říkali, že zdravotnický systém, systém zdravotního pojištění, se hroutí. To trvá už roky. Hroutí se všude, ale zejména v Německu a Rakousku. Pokud je tomu tak, jak to budete řešit, když se pokusíte vybudovat vojenskou strukturu, a konzervativním odhadem trvá deset let, než se vybuduje životaschopná nová vojenská struktura. A to je opravdu to, co musí všichni udělat. Musí začít od začátku. Proto je celá ta záležitost s evropskými mírovými silami nebo něčím podobným na západní Ukrajině nesmysl. Jsou to jen plané řeči. Co tam chcete poslat? Nový polský prezident Nawrocki moudře řekl, že na Ukrajině nebudou žádné polské jednotky, tečka. No, už tam byly. Poláci měli několik tisíc mrtvých a zraněných a nechtějí se tam vracet, protože si uvědomují, jak je to celé pošetilé. To je dobrá zpráva. A je zřejmé, že musí jít ještě dál. Ale myslím si, že Orbánův model bude ve střední a východní Evropě stále populárnější, a to znamená konec EU a NATO. Všechny tyto věci se blíží. Jsou na obzoru. Stejně jako když se podíváte na naši situaci tady doma, zlato je nyní rezervní měnou, ne dolar. Nassim Taleb to všem říká posledních šest až dvanáct měsíců a má pravdu. Naše pozice je velmi křehká. Všechny tyto věci se nějak spojí a současně se zhroutí, což zabrání dalším nesmyslům, jako je válka na Ukrajině nebo válka s Ruskem. Všechno to skončí.
GD: No, já jsem blíže Evropě, ale vždy zdůrazňuji, že to je strana, které rozumím nejméně. Myslím tím, že rozumím ruské pozici. Oni vidí v pronikání NATO na Ukrajinu existenční hrozbu. Takže dělají, co musí. To chápu. Ukrajinci vidí ruskou invazi jako existenční hrozbu. Chápu, proč bojují. Pokud se Spojené státy chtějí přesunout do Asie a pak tuto katastrofální válku přenést na Evropany a oni jsou ochotni to přijmout, tak dobře, chápu i americký postoj. Ale nechápu Evropany. Slyšel jsem některé teorie, že jsou v zajetí svých vlastních narativů, že možná chtějí konfliktu využít k centralizaci moci v EU, že by chtěli zabránit Američanům v odchodu, že tu prostě je ta stará dobrá nenávist k Rusku, velmi přesvědčivá je i teorie o tom, že se nechtějí vzdát silné proxy armády, protože vybudovali tuto armádu na Ukrajině se stovkami tisíc ukrajinských vojáků, kteří by mohli fungovat jako velmi silná brzda nebo protiváha Rusů, a pokud přijmou neutrální variantu pro Ukrajinu, v budoucnu možná budou muset bojovat sami. Nejsem si jistý.
DM: No, záleží na tom, jak chápete neutralitu, a proto se neustále zmiňuje rakouská státní smlouva. Já ji zmiňuji určitě od roku 2014. Vlastně jsem nepochopil, proč se na Ukrajině nekonalo referendum, protože bylo zcela zřejmé, že Ukrajina je hluboce rozdělena podle etnických, jazykových a kulturních hranic. Ale všichni jsme uvěřili fantazii, že všichni musí žít společně v multietnickém, multikulturním, mnohojazyčném nebo jakémkoli jiném konstruktu. Začalo to za Clintonovy administrativy v 90. letech a od té doby s tím bojujeme. Proto nelze to, co se stalo na Ukrajině, vnímat odděleně a odlišně od toho, co jsme udělali v Bosně a Hercegovině nebo v Kosovu. Všechno směřuje ke stejnému cíli, jímž je přeměna Evropy na multikulturní chaos s otevřenými hranicemi, bez národní identity a bez národní kultury. Je to jakási nová forma bolševismu. Zajímavé je, že místo, kde bolševismus vznikl, se stalo baštou národní identity a národní kultury a Rusko se zastává Evropy způsobem, který nikdo nepředpokládal. Rusové všem říkají: „Jsme Rusové, nebudeme se měnit v něco jiného. Proč nejste Evropané?“ Víte, nakonec to Evropané pochopí. Myslím, že obyvatelstvo Německa to začíná chápat, ale i někteří lidé v Polsku začínají překonávat svou omezenou nenávist k Rusku a všemu ruskému a uvědomují si, že EU není místem, kde můžete být Polákem, Maďarem nebo Němcem. EU je vysoce centralizovaná chobotnice, která vám diktuje vše, čím budete v rámci toho, co se nazývá evropskými hodnotami, což je na první pohled absurdní, a používá se to jako nástroj k donucení všech k poslušnosti. Otevřete své hranice, přijměte více Afričanů, přijměte více lidí ze Středního východu a jihozápadní Asie, nechte je proudit dovnitř a pak budeme všichni šťastní. Víte, dokonce i v Německu, kde to Němci snášejí nepřetržitě od roku 2015, 10 let, si konečně začínají uvědomovat, že je to katastrofa. Je to nemožné. Ale víte, když se ptáte, jestli rozumějí Rusku, nemyslím si, že úplně rozumějí tomu, co jsem právě popsal, ale začínají to tušit.
Zdroj: Glenn Diesen Substack (https:/substack.com/@glenndiesen)
Napsat komentář