Tentokrát tři básně současné brněnské básnířky Marie Veselé (nar. 1947). Jsou ze sbírky Pouť k horizontu z r. 2018.
.
Přeháňka
Rozsypal se déšť
v korunách
starých lip –
pod strání
zní ozvěna
dětských hlásků,
jdou mraky
s mlhou
a znavené slunce
si vedou
na provázku.
.
Vlčí mák
Noc plná vichru
a v ní
v jednom plameni
zlomený květ máku,
zběsilé bičování vln,
souboj s nocí
a bezmocí
a nahoře
ani jediná hvězda.
Slyším trysk
divokých kopyt,
tráva je vysoká,
vysoká,
kdo z nás dvou,
kdo víc je opit?
Padáš-li, hvězdo,
teď při mě stůj,
v jednom plameni
shoříme oba,
hochu můj.
.
Vzpomínka
Ztichlá je krajina
pod babím létem,
bílá oblaka vlají
a modrý je oceán,
je možné
dát se
na cestu,
zlatá stromořadí,
vroucí vítr
i dávná zaslíbení
zní v podzimním
orchestru.
–
Vezmem si s sebou
štěstí, smutky
i žaly,
jak drobné
penízky
vratičů,
co jsme si
do kapes
před léty
dali.
Napsat komentář