Američtí voliči mají dlouhou paměť, pokud jde o jeden konkrétní druh nesplněného slibu. Řekněte jim, že jejich syny nepošlete do války v zahraničí, a pak je do ní pošlete – a dříve či později vám vystaví účet. V roce 1920 ho zaplatili demokraté. V úterý ho zaplatili republikáni.
Ve volební noci roku 2024 Donald Trump prohlásil před jásajícím davem: „Nezačnu žádnou válku, budu války ukončovat.“ O patnáct měsíců později přišla operace Epic Fury. Osm měsíců nato stanice CBS News předpovídá, že demokraté získají většinu jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu. JD Vance, který nikdy nechodí kolem horké kaše, to na síti X shrnul slovy: „Důvodem, proč jsme prohráli, je válka.“
Woodrow Wilson by tomu rozuměl. V roce 1916 vedl volební kampaň s heslem, na které učitelé dějepisu ani po více než sto letech nikomu nedovolili zapomenout.
Udržel nás mimo válku – ale jen nakrátko
Heslo „Udržel nás mimo válku“ vyneslo Wilsonovi v listopadu 1916 těsné vítězství a druhé prezidentské období. Voliči je chápali jako závazný slib. Vydržel přibližně měsíc po začátku jeho druhého funkčního období. Dne 2. dubna 1917 Wilson předstoupil před Kongres a požádal o vyhlášení války Německu. Kongres mu o čtyři dny později vyhověl.
To, co následovalo, vůbec neodpovídalo tomu, co slibovaly volební letáky. Přišly odvody do armády. A také zákon o špionáži z roku 1917 a zákon o pobuřování z roku 1918, kvůli nimž se kritika války stala spolehlivou cestou do vězení. Více než 100 000 Američanů zahynulo ve vojenské uniformě. Doma prudce rostly ceny.
Voliči začali účty vystavovat brzy. V říjnu 1918 je Wilson veřejně vyzval, aby znovu zvolili demokratický Kongres a vyjádřili mu tak důvěru. Místo toho zvolili republikánský, a to v obou komorách. Pak přišla kocovina: Senát odmítl Wilsonovu Společnost národů, prezident na podzim 1919 prodělal mrtvici, následovala vlna stávek, rudá panika a prudký poválečný hospodářský propad.
V roce 1920 demokraté nominovali Jamese Coxe a jako jeho kandidáta na viceprezidenta mladého Franklina Roosevelta. Republikáni nominovali Warrena Hardinga, muže bez zvláštních zásluh, který sliboval „návrat k normálním poměrům“ (return to normalcy). Harding získal přibližně 60 procent hlasů voličů a 404 hlasů volitelů oproti Coxovým 127. Byl to největší rozdíl v podílu hlasů voličů, jaký do té doby prezidentské volby zaznamenaly. Voliči ani tak nevyjadřovali podporu Hardingovi, jako spíše dávali výpověď Wilsonově válce.
Už žádné války, říkal
Trump neměl tak úderné heslo jako Wilson. Měl něco lepšího: slib, který opakoval tak často, až se stal ústředním motivem jeho volební kampaně v roce 2024. Na republikánském sjezdu se chlubil: „Já žádné války nemám.“ Na srpnovém mítinku v Pensylvánii prohlásil: „Už nebudeme mít žádné další války.“ Ve volební noci pak řekl: „Nezačnu žádnou válku, budu války ukončovat.“ Při své inauguraci prohlásil, že úspěch se bude částečně měřit i podle válek, do nichž se Amerika nikdy nezapojí.
Pak 28. února 2026 Spojené státy a Izrael zahájily válku s Íránem. Hormuzský průliv byl uzavřen. Cena ropy Brent se ještě tento týden pohybovala kolem 110 dolarů, tedy přibližně o 50 procent výše než před válkou. Každému voliči, který letos tankoval do auta, se tak válka znovu připomněla.
Do června Trump zaujal ke svému dřívějšímu slibu nové stanovisko. „Nezaručoval jsem, že nebude žádná válka,“ řekl stanici NBC. Ověřovatelé faktů ze CNN ochotně sestavili seznam případů, kdy přesně takový slib dal. Ani voliče to nepřesvědčilo. V zářijovém průzkumu společnosti Fox News označilo více než 60 procent respondentů válku za chybné rozhodnutí a 71 procent uvedlo, že administrativa nemá jasnou strategii, jak ji ukončit. Trumpova průměrná míra podpory před volebním dnem činila přibližně 38 procent.
V úterý přišel účet. Podle prognózy CBS získají demokraté ve Sněmovně reprezentantů 251 až 268 křesel a v Senátu nejméně 54. James Talarico porazil v Texasu Kena Paxtona. Sherrod Brown se vrací do Senátu za Ohio. Troy Jackson získal v Maine křeslo Susan Collinsové. Vance přičetl porážku válce. Trump na dotaz k této otázce připustil, že je „do značné míry pravda“, že válka připravila republikány o mandáty. Vzápětí však obvinil ceny benzinu, jako by přiletěly z jiné planety. Pokud jde o válku samotnou, Trumpovo vysvětlení znělo: „Nemáte na výběr.“
Není to rok 1894, ale zanedbatelné to také není
Než demokraté začnou úterní výsledek tesat do mramoru, je namístě zasadit jej do širších souvislostí. Nebyl to nejhorší výprask, jaký kdy vládnoucí strana utrpěla. Ani zdaleka.
- V roce 1894, po panice roku 1893, ztratili demokraté Grovera Clevelanda přibližně 125 křesel ve Sněmovně reprezentantů.
- V roce 1932, kdy se země propadala do hospodářské krize, přišli republikáni Herberta Hoovera zhruba o 100 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 13 křesel v Senátu.
- Republikáni Ulyssese Granta ztratili v roce 1874 po panice roku 1873 celkem 96 křesel ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni Benjamina Harrisona jich v roce 1890 ztratili 93.
Letos to vypadá, že republikáni přijdou o něco více než 40 křesel ve Sněmovně reprezentantů. V historickém žebříčku by se taková ztráta umístila někde ve druhé polovině druhé desítky, vedle Trumpovy vlastní porážky v roce 2018 a výprasku, který v roce 1966, za vietnamské války, utrpěl Lyndon Johnson. Senát vypráví stejný příběh. Ztráta osmi či devíti křesel bolí, ale zdaleka nedosahuje rozsahu porážek z let 1932 a 1958, kdy vládnoucí strana přišla o tucet či více mandátů. Byl to debakl, nikoli však úplné vyhlazení.
Podívejte se, co stojí na vrcholu těchto žebříčků. Skutečné katastrofy měly hospodářskou povahu. Finanční paniky a hospodářské krize dokázaly to, co se nikdy nepodařilo žádnému jednotlivému chybnému politickému rozhodnutí. Voliči odpustí mnohé, ale prázdnou peněženku nikoli.
Právě proto stojí rok 2026 za pozornost. Trump nepotřeboval hospodářskou krizi, aby ztratil Kongres. Stačil mu jeden nesplněný slib – a válka způsobila, že mu jeho porušení přišlo draho. Válka uzavřela Hormuzský průliv. Uzavření Hormuzského průlivu vyhnalo nahoru ceny ropy. Ropa zdražila benzin a benzin přenesl náklady války do měsíčního rozpočtu každé rodiny. Wilsonovi demokraté dostali stejnou lekci v roce 1918, kdy ztratili obě komory Kongresu, včetně sedmi senátních křesel, zatímco válka ještě pokračovala. Úterní výsledek je menší než velké hospodářské katastrofy minulosti. Přesto je to nejvýmluvnější ukázka za celou generaci toho, co se stane, když prezident slibuje mír, přinese válku a předloží účet voličům.
Kde historická paralela pokulhává
Dějiny se rýmují, ale neopisují od sebe, a proto je třeba upozornit na rozdíly:
- Slib, nikoli přísaha. Ani jeden z obou mužů nepřísahal, že se vyhne válce. Prezidentská přísaha zavazuje prezidenta k dodržování ústavy. Oba porušili předvolební slib, který však voliči stejně považovali za závaznou smlouvu.
- Wilsonovo heslo za něj vymysleli jiní. „Udržel nás mimo válku“ bylo heslo demokratické volební kampaně a Wilson sám si dával pozor, aby nikdy neslíbil, že mír vydrží. Trump naproti tomu slib vyslovoval osobně, v první osobě, znovu a znovu.
- Kdo válku zahájil. K tomu, aby Wilson v roce 1917 vstoupil do války, přispěl návrat Německa k neomezené ponorkové válce a Zimmermannův telegram. V únoru 2026 žádné německé ponorky nepotápěly americké lodě u pobřeží New Jersey. Trump si tuto válku vybral.
- Válka nebyla jediným tématem. V roce 1920 voliči trestali také inflaci, stávky a upadající ekonomiku. V roce 2026 podle Gallupova ústavu voliči přikládali hospodářství a zdravotní péči o něco větší význam než válce. Háček je v tom, že ceny vyhnala vzhůru právě válka, jak sám Trump připustil.
Co takhle návrat k normálním poměrům?
Poučení z let 1918 a 1920 spočívá v tom, že voliči nepotřebují dlouhou paměť, stačí jim paměť přesná. Wilsonovi demokraté ztratili Kongres uprostřed války a po jejím skončení také Bílý dům. Následujících dvanáct let pak strávili v politické pustině. Republikáni se nyní nacházejí tam, kde Wilsonova strana stála v listopadu 1918. Ztratili Kongres, válka stále pokračuje a prezident trvá na tom, že neměl na výběr.
Do roku 2028 zbývají dva roky. Trump by mohl výsledek voleb z roku 1918 přijmout jako varování, kterým skutečně je, ukončit válku a umožnit, aby ropa začala znovu proudit. Nebo by mohl naslouchat těm, kdo ho vyzývají, aby dílo dokončil další vlnou úderů na Írán. Pokud zvolí druhou možnost, mám podezření, že nějaký republikán v roce 2028 objeví politickou hodnotu slova „normalita“. Někdo na něm bude muset postavit svou volební kampaň. Harding to udělal, a přitom se ani nijak zvlášť nesnažil.
.
Zdroj: www.sonar21.com
Napsat komentář