Rozhovor prof. Diesena s prof. Václavem Klausem se týká článku „Skoro neuvěřitelný projev paní Leyenové“, který V. Klaus napsal 17. září 2026 jako reakci na projev Ursuly von der Leyenové o stavu Unie z 16. září. Text na webu www.klaus.cz zde.
.
Glenn Diesen: Dnes je s námi prezident Václav Klaus, který byl prvním premiérem České republiky a následně druhým prezidentem České republiky. Děkuji tedy, že jste znovu přijal pozvání do našeho pořadu, pane prezidente. Je skvělé vás opět vidět. Chtěl jsem se vás zeptat na projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. V projevu, který je znám jako projev o stavu Unie, vystoupila s určitými tezemi a vy jste na ně reagoval článkem, v němž jste byl velmi kritický. Chtěl bych vědět, co bylo hlavním předmětem vaší kritiky jejího projevu.
Václav Klaus: Říkal jste „nová předsedkyně“? Paní von der Leyenová není novou předsedkyní. Ve své funkci je od roku 2019. Ve svém projevu minulou středu se však tváří, jako by začínala znovu, jako by se v minulosti nic, vůbec nic nestalo. Jenže ona je zodpovědná za vývoj Evropské unie v posledních šesti letech a pravděpodobně v této funkci zůstane i do budoucna. Takže na tom není nic nového. Je to pokračování špatné cesty, po níž se jde dál, a navíc to byl velmi agresivní a arogantní projev, což je něco, co opravdu nemohu vystát. Proto mě to motivovalo napsat – napsat komentář, který právě teď vyšel na různých serverech a v novinách. Takže jsem připraven o tom mluvit.
Glenn Diesen: Jednou z věcí, které jste kritizoval, byl její jazyk. Tvrdila, že naše demokracie jsou rozkládány, jejími slovy, „lokaji a loutkami autoritářů“. Vy tento druh rétoriky často spojujete se svou zkušeností z doby komunismu.
Václav Klaus: Prožil jsem 40 let svého života, což je téměř polovina mého života, v komunistické éře. Proto jsme citliví, možná přecitlivělí, na používání podobných výrazů, protože přesně tohle jsme tehdy slýchali. Poslouchali jsme rozhlasové projevy, v nichž se mluvilo o americkém imperialismu a o lokajích a loutkách v rukou amerického imperialismu. Slyšet to znovu téměř 40 let po pádu komunismu je skutečně tragické. Možná jsme přecitlivělí, ale to je pravděpodobně oprávněné. Strávili jsme desetiletí v komunismu, takže můžeme být přecitlivělí.
Glenn Diesen: Ano, to dává smysl. Zmínil jste také její výrok o otevření cesty Kanadě k tomu, aby se stala prvním přidruženým členem EU. Vy, stejně jako další lidé, jste na to reagoval.
Václav Klaus: Samozřejmě, americký prezident na to reagoval velmi ostře a řekl, že je to opravdu – nepamatuji si přesně to slovo – ale směšná a nepřátelská myšlenka. Samozřejmě. Ale podstatné je něco jiného. Strávili jsme léta diskusemi o EU a já vím, že instituce přidruženého členství v Evropě neexistuje. Evropské členské státy ji odmítly. Evropská komise se samozřejmě pokusila tuto myšlenku předložit asi před osmi lety v jednom memorandu, ale byla odmítnuta. A nyní paní von der Leyenová oznamuje, jako by bylo naprosto normální mít přidruženého člena. To ukazuje, že nevěnuje pozornost lidem v Evropě, v členských státech Evropské unie.
Glenn Diesen: Jak jste upozornil, předsedkyní Komise je od roku 2019, takže není nová. Přesto si stěžuje na byrokracii a na potřebu znovu nastartovat evropskou ekonomiku. Není to do určité míry vlastně hodnocení jejího vlastního působení?
Václav Klaus: To je další důležitý bod. Ona si dovoluje kritizovat byrokracii v EU. To je vtip, protože sama zavádí jedno byrokratické pravidlo a jednu byrokratickou instituci za druhou. Každý den přichází něco nového a ukazuje to, že vůbec ničemu nerozumí. Já bych k tomu přidal další zkušenost z komunismu. V komunistické éře bylo všechno zakázáno. Jediné, co bylo dovoleno, byla kritika byrokracie, protože i samotný systém ji považoval za něco špatného. Jenže byrokracie je samozřejmě výsledkem systému, není to něco, co je k systému přidáno zvenčí. Takže v mých očích je byrokracie definiční součástí instituce nazývané Evropská unie. Když ji tedy ona kritizuje, je to vtip. Není to vážné tvrzení.
Glenn Diesen: Dalším tématem vašeho článku byly její výroky, že Rusko nás odřízlo od dodávek plynu. Zajímalo by mě, co si o tom myslíte, protože velkým problémem pro Evropany jsou nyní zjevně ceny energií. Ty vedou k deindustrializaci. Jak to tedy vidíte? Jak vnímáte její výroky ve světle energetických problémů, kterým v současnosti čelíme?
Václav Klaus: Ona pravděpodobně ví, co se děje, ale předstírá, že to neví, protože tvrdit, že nás Rusko odřízlo od dodávek plynu, je vtip. To není vážné tvrzení. Udělali jsme to sami. Bylo to evropské rozhodnutí. V mých očích samozřejmě chybné rozhodnutí, ale v každém případě to bylo naše rozhodnutí, rozhodnutí EU, nikoli rozhodnutí Ruska. Rusko by bylo naprosto šťastné, kdyby mohlo dodávat plyn evropským zákazníkům a dostávat za něj peníze. Takže Rusko nás od toho neodřízlo. Že něco takového paní von der Leyenová vůbec zmínila, je pro mě téměř nepochopitelné. Neuvěřitelné.
Glenn Diesen: Ano. A co její výroky o tom, že musíme znovu vzít budoucnost do vlastních rukou? Přišlo mi to zajímavé, protože je to výrok vztahující se k její vlastní roli, ale zároveň se zdá, že vypovídá něco o vztahu mezi EU, evropskými národy a Evropou jako kontinentem. To mi připadalo docela zajímavé.
Václav Klaus: Paní von der Leyenová neustále nahrazuje slovo „Evropská unie“ slovem „Evropa“. To je něco, co nemohu – nemohu snést. Samozřejmě víme, že Evropa je kontinent, Evropa existuje trvale, zatímco Evropská unie je člověkem vytvořená instituce, vzniklá organizačními rozhodnutími. Ona tedy neustále předstírá, že mluví jménem Evropy. Nemyslím si, že je vůbec přípustné něco takového říkat. V tomto ohledu ovšem není sama. Je to typický postoj, typický přístup, který se v Bruselu prezentuje téměř každý den. Já to ale nemohu přijmout. Pamatuji si, když jsme před dvaceti, vlastně už před třiadvaceti lety vstupovali do Evropské unie. Navštěvoval jsem evropské země a všichni mi říkali, všichni prezidenti a premiéři mi říkali: „Vítejte v Evropě.“ A já jsem říkal: „Promiňte, ale my patříme do Evropy po staletí, patřili jsme do ní vždycky.“ To, co se změnilo, byl náš vstup do Evropské unie. Ale ti lidé z Bruselu, Bruselané – někdy jim říkám homo bruxellarum – si myslí, že oni jsou Evropa. Ale nejsou.
Glenn Diesen: Ano. V devadesátých letech a v prvním desetiletí nového století se o tom hodně diskutovalo, protože Britové vždy kladli otázku: Co je Evropa? Je to koncentrace moci v Bruselu, nebo jsou to národní státy? Tvrdili, že Evropou jsou právě národní státy. A pak tu máte jiné země, například Rusko, které říkají: „Jsme největší zemí Evropy, ale jsme jediní, kdo není součástí té vaší Evropy.“ Vzniká tím tedy řada pojmových problémů. Když už jsme ale u Ruska, protože to je nyní zásadní téma – zaznamenal jsem, že současný český premiér Andrej Babiš prohlásil, že bychom měli více mluvit o míru. A také váš kolega na Slovensku, slovenský premiér Robert Fico, vyjádřil obavu, že evropští představitelé často používají válečnou rétoriku, aby odvedli pozornost od problémů doma. A pokud vyprovokují válku s Ruskem, nechce posílat slovenské vojáky bojovat proti Rusům. Máte pocit, že se situace stává vážnou?
Václav Klaus: Ano, stává. Zvláště s novým postojem německého kancléře Merze. Poprvé v životě se bojím. A je to už dlouhý život. Narodil jsem se za druhé světové války, ale poprvé ve svém dospělém životě se bojím války. Když vidím evropskou rétoriku, zejména rétoriku kancléře Merze, začínám mít strach. Takže podporuji premiéra Babiše, pokud je schopen tomu říci ne. A zejména slovenský premiér Fico včera řekl velmi důležitou věc. Takže s oběma souhlasím.
Glenn Diesen: K tomu mám ještě jednu otázku. Mám několik přátel v Evropském parlamentu, kteří mi říkají, že mnozí lidé v EU skutečně věřili, že válku proti Rusku vyhrávají. A nyní je zachvátila určitá panika, protože začínají mít dojem, že tomu tak není. Proč podle vás slyšíme takovou rétoriku od lidí, jako je Merz?
Václav Klaus: Jsou bezradní. Protože když se podíváte na výsledky voleb v Německu včera – znovu –, tak v jedné části Německa, na severu, v Meklenbursku-Předním Pomořansku, získala strana pana Merze, která byla po desetiletí vedoucí stranou v Německu, v této části Německa pět procent hlasů. Pět procent hlasů. Být Merzem, bál bych se pronášet tak silná prohlášení. Taková ostrá rétorika je obvykle známkou nedostatku podpory doma. A oni se to snaží změnit silnými výroky v oblasti mezinárodní politiky. To je velmi nebezpečné a já se toho skutečně obávám.
Glenn Diesen: Myslím, že nejnovější čísla, která přišla, uváděla 4,9 procenta. To je naprostý propad. AfD přitom v Meklenbursku-Předním Pomořansku skončila první a výsledky CDU byly dokonce ještě horší než čísla ze Saska-Anhaltska. Ale Merz říká, že zůstane pevný a trpělivý, což zní, jako bychom neměli nic měnit. Chtěl jsem se ale zeptat ještě na jednu věc, protože ta do určité míry souvisí s tím, co jste napsal ve svém článku. Von der Leyenová řekla, že abychom se ochránili před nedemokratickými silami – což jsou zjevně lidé, kteří nyní vyhrávají volby –, musíme vytvořit centrum pro demokratickou odolnost. Vy máte zkušenost s komunistickou érou. Co to znamená?
Václav Klaus: Takové instituce jsou skutečně šílené, umělé a my víme, že nic nezmění. Paní von der Leyenová navrhla několik takových institucí. Zmínila, že chce vytvořit Evropskou korporaci pro kritické suroviny. Vyřeší snad ten problém, že v Evropě, na evropském území, nejsou naleziště takových surovin, vytvoření nějaké korporace? To není řešení. Ukazuje to skutečně bezradnou snahu předstírat, že pracují a přijímají nějaká rozhodnutí. A totéž platí pro centrum pro demokratickou odolnost. Je to vtip. Není to vážně míněný návrh.
Glenn Diesen: Vím, že máte před sebou velmi rušný den, takže si velice vážím toho, že jste si na mě udělal čas. Přeji vám krásný den. Děkuji.
Václav Klaus: Velice děkuji. Na shledanou.
.
Zdroj: glenndiesen.substack.com
Napsat komentář