Dva články Andrewa Korybka, jehož analýzy pravidelně uveřejňujeme, spojuje téma stále složitější pozice Ruska v Asii a pragmatického jednání jeho partnerů i protivníků. V prvním textu autor tvrdí, že Čína navzdory svému mimořádně těsnému partnerství s Moskvou dál nepřímo podporuje ukrajinskou dronovou výrobu dodávkami motorů, baterií, optických vláken a dalších součástek. Peking tím podle něj sleduje vlastní zájmy: vydělává na obchodu s Ukrajinou, získává levné ruské suroviny a současně se snaží zabránit dojmu, že je spojencem Moskvy. Tato „aktivní neutralita“ podle Korybka fakticky přispívá k prodlužování války. Druhý článek ukazuje jinou část geopolitického obrazu. Nový monumentální památník sovětského vítězství nad Japonskem z roku 1945 a Putinova návštěva sporného Iturupu mají podle autora připravovat ruskou veřejnost na obnovení dlouhodobé rusko-japonské rivality. Korybko ji zasazuje do americké strategie zadržování Ruska a Číny prostřednictvím Japonska a širšího systému AUKUS+. Rusko se tak podle obou textů ocitá v situaci, kdy ani jeho nejbližší partner Čína nejedná ve všem v jeho prospěch, zatímco na východě zároveň sílí americká vojenská architektura opírající se o Japonsko.
.
PROČ ČÍNA NEODŘÍZNE UKRAJINU OD PRODEJE ZBOŽÍ SOUVISEJÍCÍHO S VÝROBOU DRONŮ
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se v článku z konce minulého měsíce nazvaném „Ukrajinská válka dronů odhaluje nepříjemnou závislost na Číně“ odvolávalo na letní uvolnění první miliardy eur z Evropské unie pro Ukrajinu na nákup dronů z celkových šesti miliard eur přislíbených na tento program. Upozornilo přitom na výjimku, která Ukrajině umožňuje z těchto prostředků nakupovat čínské součástky – odtud tehdejší politicky nekorektní postřeh, že „EU plánuje platit Číně za to, aby pomáhala Ukrajině zabíjet Rusy“.
RFE/RL uvedlo: „Zatímco Kyjev omezil nákup hotových dronů z Číny, po součástkách, jako jsou motory, lithiové baterie a optická vlákna, je stále vysoká poptávka.“ Navíc „v prvních šesti měsících roku 2026 dosáhl dovoz čínských součástek již přibližně 76 procent celkového objemu zaznamenaného za předchozí rok“. Citovalo rovněž ukrajinskou zprávu, podle níž „38 procent hodnoty komponentů pro drony dovezených Ukrajinou v první polovině roku 2025 pocházelo z Číny“.
Účelem jejich článku je zřejmě vyvolat jak na Ukrajině, tak na Západě pocit naléhavosti a přimět je k radikálnímu zvýšení domácí výroby dronů, aby se snížilo to, co jeden z citovaných odborníků označil za „nepřátelskou vzájemnou závislost“ Ukrajiny na Číně. Vysvětlili, že „Peking zůstává největším obchodním partnerem Kyjeva, zatímco Ukrajina je významným dodavatelem zemědělských produktů do Číny“. To je pravda a je to jeden z důvodů, proč Čína Ukrajinu od prodeje souvisejícího s drony neodřízne, ale je za tím ještě něco dalšího.
Přestože jsou čínsko-ruské vztahy lepší než kdykoli v historii, již počátkem roku 2023 se objevilo podezření, že „Čína nechce, aby na Ukrajině kdokoli zvítězil“. Důvodem je, že údajně zvládnutelná nekonečná válka by na neurčito oddálila plné uskutečnění plánovaného amerického „obratu (zpět) k (východní) Asii“. Rusko bohaté na přírodní zdroje by se navíc mohlo stát nepřiměřeně závislým na Číně, což by vedlo k tomu, že by Moskva prodávala Pekingu své přírodní bohatství za výprodejové ceny.
Ve snaze dosáhnout tohoto cynického cíle hrála Čína současně nenahraditelnou úlohu při zásobování Ukrajiny drony, součástkami a optickými vlákny – i kdyby pouze nepřímo prostřednictvím zprostředkovatelů, jak spekulují její obhájci – a zároveň sloužila jako nenahraditelný ventil, který Rusku pomáhá zmírňovat tlak sankcí. Ukrajina je tak schopna držet krok s ruským vojensko-technickým pokrokem, ruská ekonomika se vyhýbá krizi, kterou se Západ snažil sankcemi vyvolat, a Čína si zachovává svou „aktivní neutralitu“.
Posledně uvedený pojem znamená, že Čína aktivně pomáhá Ukrajině i Rusku, a je tedy neutrální v tom smyslu, že se nepřiklání ani na jednu stranu. Čína finančně profituje z ukrajinských nákupů souvisejících s drony, její ekonomika nadále roste díky rozsáhlému dovozu výrazně zlevněných ruských energetických surovin a zároveň relativně snižuje celkový tlak Západu na sebe tím, že dokazuje, že není tajně „spojencem“ Ruska. Tato politika, ať už si o jejích přednostech myslíme cokoli, nesporně přispěla k prodloužení konfliktu.
Kdyby Čína v duchu svého „partnerství bez omezení“ s Ruskem, které bylo vyhlášeno několik týdnů před zahájením speciální operace, odřízla Ukrajinu od prodeje zboží souvisejícího s drony, mohlo už Rusko dosáhnout větší části svých deklarovaných cílů v konfliktu, ne-li rovnou dosáhnout maximálního vítězství. Americká vojenská a zpravodajská podpora Ukrajiny je důležitější než čínský prodej související s drony, ale protože konec americké podpory není v dohledu, mělo by se Rusko pokusit přimět Čínu, aby Ukrajinu konečně odřízla.
.
NOVÁ RUSKÝ PAMÁTNÍK VÁLKY S JAPONSKEM z ROKU 1945 SYMBOLIZUJE ZNOVU OŽIVENOU RIVALITU MEZI OBĚMA ZEMĚMI
Japonská premiérka Sanae Takaičiová si postěžovala na nový ruský památník války s Japonskem z roku 1945. Irský novinář Brian McDonald zveřejnil záběry, aby „dal představu o jeho rozměrech a výrazné poloze nad řekou Amur“ v Chabarovsku. Rovněž uvedl, že „voják, kterého místní úřady pojmenovaly Ivan, je vyobrazen, jak rozbíjí hraniční sloup s chryzantémou, symbolem japonské císařské moci. Úřady jej označily za největší ruský památník vítězství nad Japonskem.“
Širší kontext souvisí s Putinovou cestou na Iturup, jeden ze čtyř ruských ostrovů, které Japonsko považuje za své, což vyvolalo v Tokiu pobouření. Zatímco přední ruský odborník na Asii Georgij Toloraja v nedávném článku naznačil, že Putinova cesta by mohla uvést do pohybu rychle se vyvíjející události, které zkomplikují bezpečnostní situaci Ruska, zde bylo argumentováno, že Putin pravděpodobně považoval výše uvedený vývoj za nevyhnutelný, a proto na něj chtěl reagovat preventivně. Ve světle odhalení tohoto památníku to dává smysl.
Vybudování památníku koneckonců nějakou dobu trvá, takže lze usuzovat, že Putin již před svou cestou na Iturup plánoval v určitém okamžiku přitáhnout větší pozornost k severovýchodoasijské frontě nového „cordon sanitaire“ kolem Ruska. Tyto vzájemně propojené události signalizují, že Rusko si je vědomo japonských plánů na jeho zadržování podporovaných Spojenými státy. Odtud také Putinovo opětovné potvrzení ruské svrchovanosti nad Iturupem a účinek, který bude mít nový památník, když Rusům připomene historickou rivalitu jejich země s Japonskem.
Pro ty, kteří na to možná zapomněli, jejich soupeření začalo koncem 19. století poté, co ruská expanze do severovýchodní Asie vedla k získání vlivu nad čínskou oblastí Mandžuska a nad Koreou, o kterou Japonsko v letech 1894–1895 válčilo s Čínou. Rusko-japonská válka o deset let později byla prvním případem, kdy asijská mocnost porazila evropskou. Krátce poté vedla k anexi Koreje Japonskem a nakonec k vytvoření loutkového státu v Mandžusku. Rusko se pomstilo v srpnu 1945.
V souladu s tím, co bylo dohodnuto na Jaltě, zahájil Sovětský svaz Mandžuskou strategickou útočnou operaci, která rychle vytlačila japonské síly z Mandžuska, severní poloviny Koreje a jižních částí Sachalinu a Kurilských ostrovů. Právě to nový památník připomíná. Tím, že to vláda Rusům připomíná, je pozvolna připravuje na přijetí obnovené historické rivality s Japonskem, která podle očekávání bude charakterizovat vztahy obou zemí po neurčitou dobu.
Za tento stav podle autora tohoto článku není odpovědné Rusko, nýbrž Spojené státy, které svému faktickému japonskému protektorátu nedovolily urovnat spor o jižní Kurily v souladu s kompromisem z roku 1956, jenž by vrátil Šikotan a Habomajské ostrovy pod kontrolu Tokia. V důsledku toho tento spor téměř po tři čtvrtě století doutnal, stal se důležitou součástí japonské geopolitické identity a emotivní otázkou pro mnoho japonských občanů. Spojené státy toho nyní využívají.
Japonsko dostalo za úkol stát v čele americké koncepce AUKUS+, tedy vojenské sítě podobné NATO v celém asijsko-pacifickém regionu. Ačkoli jejím hlavním cílem je zadržování Číny, zároveň posílí severovýchodoasijské křídlo „cordon sanitaire“ kolem Ruska, protože Japonsko se znovu militarizuje a stává se pro Rusko větší hrozbou. Proto dává naprostý smysl, že Putin znovu potvrzuje ruskou svrchovanost nad Iturupem a že vláda pozvolna připravuje Rusy na přijetí obnovené historické rivality s Japonskem.
.
Zdroj: korybko.substack.com
Napsat komentář