Pokračování rozhovoru prof. Diesena s plk. v. v. Douglasem MacGregorem.
.
DM: No, mluvíte o potupném ústupu. Což je to poslední, co Donald Trump chce. Musíme si promluvit o tom, jak se tam dostaneme. Již v prvních 24 až 36 hodinách jsme předvedli naši taktickou odbornost, naši taktickou převahu, chcete-li. Podařilo se nám zabít řadu klíčových osobností, nejen nejvyššího vůdce. Taktika vyhrává bitvy, ale války nakonec vyhrává strategie, a my žádnou strategii nemáme. Když se všichni ptají, jaký je účel? No, znělo to jako změna režimu, ale myslím, že jsme v tuto chvíli zjistili, že změna režimu nefunguje. Je to velká země, 93 milionů obyvatel, velikost západní Evropy, zdá se, že drží pohromadě, není důvod se domnívat, že by v této fázi nemohla zůstat pohromadě. A jaká je tedy strategie, když nemůžete svrhnout vládu, co uděláte? Budete na ni dál střílet rakety a střely v naději, že někdo řekne: „Prosím, prosím, přestaňte, uděláme, co budete chtít?“ Možná je to cíl. Nemyslím si, že je to rozumný cíl, nemyslím si, že někdo promyslel ukončení války. Jak ji ukončit? A legrační je, že jsem dnes ráno poslouchal ministra války, jak říká, že jsme tuto válku nezačali, ale že ji ukončíme. No, já si myslím, že jsme tu válku začali, Izraelci ji začali a my jsme se k nim přidali. Všechny důvody, které stále uvádíme jako důvody pro válku, jsou falešné, ale ty nejdepresivnější a nejhloupější důvody sahají 47 nebo 40 let do minulosti. Víte, počet lidí, jejichž smrt lze skutečně přičíst Íránu, se pohybuje v řádu několika stovek. Není to velké číslo a Íránci se během války v Iráku nechovali nijak jinak, než bychom se chovali my, kdyby došlo k podobné válce v Mexiku. Jinými slovy, děláte, co můžete, abyste odradili síly, které jsou na území sousední země, od vstupu na vaše území. Další věc je, že máme, myslím, 4 000 raket v našem arzenálu, něco v tom smyslu, možná jsou to různé druhy, řízené a balistické, nevím, Írán jich má asi 45 000, takže to je docela velký rozdíl. Další věc je, že můžete zabít vůdce, ale nemůžete bombardováním donutit civilizaci k podrobení, a my jsme nikdy nepochopili, s čím máme v Íránu co do činění. Všichni mluví o Íránu jako o nějakém radikálním islámském státě, ale nic nemůže být dál od pravdy. Írán je v konečném důsledku Persie a ta civilizace je mnohem starší. Perská civilizace, perské myšlení, perská filozofie, perské umění a historie, to vše v posledních 25 až 30 letech uplatňuje svou dominanci. A íránský lid se z velké části odvrátil od ideologicky rigidnější formy islámu. Není to tak, že by nenáviděli Chomejního a tančili v ulicích, když byl zabit, naopak, lidé ho vnímali jako velmi skromného a slušného člověka. Obětoval svůj život, zůstal tam, kde věděl, že bude zabit, a jeho smrt z něj udělala mučedníka, kterého mohou ctít i lidé, kteří nemají rádi islám. Myslím si tedy, že jsme proti sobě poštvali celý národ, mobilizovali jsme proti sobě lidi. Nevidím v tom nic dobrého. A to je náš problém, že promítáme své hodnoty, své myšlení, své zkušenosti na ostatní. Naše zkušenosti mohou platit v souvislosti s evropskými zkušenostmi, ale neodpovídají zkušenostem lidí na Středním východě, v Asii, Africe nebo dokonce v Latinské Americe. Proto si myslím, že se právě nacházíme v jiném světě a ani tomu nerozumíme. Svět se mění, starý svět končí a my bojujeme proti vzniku nového světa. Myslím, že můžeme říci, že budoucnost světa už nepíšeme my. A co je vítězstvím v této válce? Vítězstvím je stabilita. A my jsme udělali vše pro to, abychom stabilitu zničili – stabilitu na trzích, stabilitu v obchodě, stabilitu v hospodářství, stabilitu v důvěře mezi státy. Opět jsme jednoznačně prokázali, že jsme naprosto nespolehliví. Už měsíce říkám, že rozhodnutí zaútočit na Írán je hotová věc a že jde jen o to, kdy k tomu dojde, nikoli zda k tomu dojde. Přesto jsme pokračovali v předstírání, že probíhají jednání, což nám uškodilo ve vztazích s Ruskem, uškodilo nám to ve vztazích s Čínou a zničilo nás to na Blízkém východě. Rychle následujeme Izrael do koutu vyhrazeného pro vyvrhele. Například Indové jsou závislí na 2,6 milionech barelů ropy z Perského zálivu, které každý den proudí do jejich přístavů. Když se to uzavře, každá indická rodina bude muset platit válečnou daň, o které nikdy nehlasovala, 10 dolarů nárůst ceny ropy znamená 15 miliard dolarů, pokud jde o zátěž pro indické hospodářství. Nejsou jediní, ale my takhle neuvažujeme, nemyslíme na to, jaký to má dopad na ostatní, nemáme pro takové věci cit, a zaplatíme za to, myslím, strašlivou cenu, Glenne, a to je teprve začátek.
GD: Když Trump před rokem nastoupil do úřadu, zdálo se, že má některé správné nápady. Jedna z mých obav ohledně Spojených států je, že se zdá, že strategie posledních 30 let už nefunguje, že Spojené státy se vyčerpaly a pak motivují ostatní velmoci, aby je kolektivně vyvažovaly. Z mého pohledu tedy dávalo smysl, aby se USA stáhly, pak by mohly posílit svou pozici a euroasijské mocnosti by se navzájem ve větší míře vyvažovaly. A vypadalo to, že Trump směřuje tímto směrem, tedy stáhnout se z Evropy, ze Středního východu, že se chce místo toho soustředit na západní polokouli, všechno to dávalo smysl – to neznamená to, že operace ve Venezuele byla kdovíjak geniální tah, ale alespoň se zaměřil tam, kam říkal, že se zaměří. A po roce v úřadu je stále na Ukrajině, to je jeden z problémů, myslím, že Američané rozdali hodně protivzdušné obrany a dalších zbraní, které mohly být použity. Ale také nyní upevňují pozici USA na Blízkém východě, možná ne upevňují, ale utrácejí spoustu zdrojů. Jak si vysvětlujete, že to, co se zdálo být strategií, se nijak nedodržuje?
DM: Zaprvé, žádná strategie neexistuje. Víte, to je ten problém, ten nový dokument, který byl zveřejněn jako nová národní vojenská strategie – neexistuje žádný skutečný důkaz, že bychom se jí řídili. Zaměření na západní polokouli neznamená a nemělo by znamenat invazi do jiných zemí západní polokoule. Víte, to všechno je prostě směšné. Mluvíte o radikálním islámu a islamistickém terorismu – a útočíte na Írán, to nesedí. Kdybyste řekli, že se zaměříme na nebezpečí v Pákistánu, nebezpečí v Sýrii, to by bylo věrohodné, ale ne v Íránu. Zároveň říkáte, že máme obrovský problém s drogami, máme problém s obchodováním s lidmi a drogami, a hlavním místem, kde k tomu dochází, je Mexiko. To je pro nás nejnebezpečnější, ale my útočíme na Venezuelu, i když k tomu nemáme žádný skutečný důvod, protože Venezuela byla ochotná s námi obchodovat. A pak jsme unesli prezidenta a jeho ženu, zaplatili jsme miliony dolarů, abychom podplatili různé lidi v zemi, aby nás vpustili dovnitř, a pak jsme mluvili o této brilantní vojenské operaci. No, jsem si jistý, že to bylo brilantní, je to policejní operace, paramilitární policejní operace umožněná americkou armádou. Ale není to strategie, není to opravdu výsledek. My Venezuelu neovládáme, Venezuela ovládá Venezuelu. A oni mají čas. Mezitím jsme na hranicích s Mexikem nic nezměnili, je to sice lepší než dřív, ale nezastavili jsme příliv drog a obchod s lidmi do naší země. Stále sem proudí, ne v takovém množství jako dřív, ale stále sem proudí a miliardy dolarů v hotovosti stále proudí na jih do Mexika. Takže je tu spousta věcí, které jsou jen fikcí. Nemyslím si, že existuje nějaká strategie. Protože každý rozumný Američan by se podíval na Blízký východ a řekl by, že toto místo nepotřebuje americkou vojenskou sílu, pokud se do toho zapojíme, všechno zničíme. To by mohlo vyhovovat Izraeli, alespoň dočasně, ale nikdy jsem nevěřil, že to je pro Izrael dobré, nevidím žádný důkaz, že by tato věc zvaná Velký Izrael, o které se otevřeně mluví a která zahrnuje získání území kolem Izraele, aby se Izrael stal velkým státem s šesti, sedmi miliony Židů, měla šanci na úspěch. Myslím si, že to, co to způsobilo, je, že to urazilo, rozhněvalo a odcizilo prakticky všechny v regionu. Takže si myslím, že než to skončí, bude třeba se pokusit odpovědět na otázku, zda Izrael to všechno přežije. To je ta skutečná otázka, nejsem si jistý, zda to přežije, Írán to přežije, je tu určitě už 2700 let. Je to jako jít do války s Čínou. Přežije Čína? Samozřejmě že přežije, existuje už 5 000 let. Stejně tak Indie. Otázka zní, zda pokud se zapojíte do těchto hloupých válek, přežijeme to my Američané. Jsme ve světě relativně noví, nejsme civilizační stát jako takový. Všechny tyto věci budou v následujících týdnech předmětem diskuse. A myslím, že prozatím prezident Trump prostě nařídí všem, aby pokračovali v útocích, bombardování, cílených úderech. To je vše, co může udělat, může vyhrožovat dalšími sankcemi, ale myslím, že ty už do značné míry ztratily svůj účinek. Myslím, že to je příčinou nenávisti a nepřátelství vůči nám v Íránu. Takže z toho pro nás nevidím nic dobrého. Myslím si však, že Persie z toho vyjde mnohem silnější a vlivnější.
GD: Říkáte, že Izrael možná nepřežije, jak by podle vás zanikl? Bylo by to kvůli stažení USA, hospodářským důsledkům této války, útěku obyvatel, vojenské porážce nebo jakým způsobem?
DM: Vše z výše uvedeného. Poslechněte si, jak Netanjahu vysvětluje svých takzvaných sedm front. To ale není udržitelné. Izraelci údajně nyní mobilizovali dalších 100 000 záložníků, bude zajímavé sledovat, kolik z nich se dostaví do služby. V Izraeli se mluví o invazi do Libanonu, o pronásledování Hizballáhu, protože ze vzduchu nelze dělat všechno. V určitém okamžiku bude Izrael vyčerpaný a na dně, podobně jako Ukrajina. Dnes není otázkou, zda Rusko přežije, ale zda přežije Ukrajina. Ať to bude jak to bude, určitě to nebude jako dřív. Znamená to tedy, že Izrael možná v nějaké podobě přežije, možná, ale nebude to jako dřív ani jako dnes. Víte, tyto věci závisejí na řadě činitelů, ale musíte se podívat na trendy, které momentálně nejsou příznivé.
GD: Co si myslíte, že se bude dít v příštích dnech a týdnech? Myslím tím, jaká je možná eskalace. Nevidím, co by USA mohly udělat jinak, kromě snad útoku, tedy pokračovat v tom, co dělají. Ale jak vidíte možnou eskalaci ze strany Íránu a vzhledem k tomu, že, jak jste řekl předtím, konflikt se již velmi rychle regionalizoval, vidíte možnost, že se stane globálním? Za jakých podmínek by se podle vás mohli připojit Číňané nebo Rusové? Myslím tím, že pokud sledují to, co sledujeme my, mohli by dojít k závěru, že Íránci si věci vyřeší sami.
DM: Pokud se Izraelci rozhodnou použít taktickou jadernou zbraň nebo jakoukoli jadernou zbraň s cílem zastavit neutuchající raketové útoky Íránu, myslím, že to situaci dramaticky změní. Nejsem si jistý, zda by to Izrael přežil. Rusové a Číňané by v tom okamžiku určitě zasáhli a dali nám jasně najevo, že pokud se to nezastaví a bude pokračovat, aktivně se připojí k boji proti Izraeli a proti nám. A nemyslím si, že Izraelci něco takového udělají okamžitě. Předpokládám, že v určitém okamžiku Izraelci řeknou: „Pokud Írán nepřestane, odpálíme jadernou zbraň.“ To je podle mě to, co by se mohlo stát. Nemáme nad Izraelem žádnou kontrolu, Izrael kontroluje nás, to je zcela jasné, takže pokud Izrael nedokážeme kontrolovat a Izrael to udělá, zasáhnou Rusko a Čína. A zasáhnou v okamžiku, kdy vyčerpáme své zásoby. Jak tedy můžeme vést významný boj? Víte, až do tohoto okamžiku, po celou dobu proxy války na Ukrajině, za kulisami i na veřejnosti, se mluvilo o tom, že nemůžeme zajít příliš daleko, že musíme myslet na své válečné rezervy. Ale nakonec, postupem času, byla tato opatrnost odhozena. Protože neexistovaly žádné důkazy o tom, že Rusko bylo poraženo, že Rusko bylo zničeno, že sankce fungují, a tak jsme se rozhodli, že do války na Ukrajině budeme vkládat stále více a více. No, selhalo to na celé čáře a vyčerpali své válečné rezervy v Německu, ve Francii, v Británii a v dalších zemích. A v této situaci Rusové a Číňané řeknou: „To stačí, přestaňte, Izrael použil jadernou zbraň, to nebudeme tolerovat, a pokud nepřestanete, můžeme jako odpověď použít jadernou zbraň.“ Co uděláme? Myslím, že musíme Izraelcům říct, že musejí přestat, a pokud nepřestanou, odejdeme. Myslím, že se do této situace dostaneme. A to není konečný stav, který jsme plánovali, plánovali jsme jiný konečný stav – Írán a jeho zlí vůdci, kteří jsou zodpovědní za terorismus a ohrožují celý svět, se budou muset podrobit. Ne, nemusejí. A neudělají to.
GD: Je těžké předvídat, jak se to bude vyvíjet. Podívejme se na válku na Ukrajině, jak opatrná byla rétorika na začátku, jak opatrný byl Západ, pokud jde o dodávky zbraní, a kde jsme dnes, když německý kancléř chlubí, jak jsme způsobili v Rusku nesčetné oběti. Myslím tím, že na začátku roku 2022 tu něco takového nebylo, takže vzhledem k tomu, jak rychle tato válka s Íránem eskaluje, je to, co říkáte, rozhodně možné. Ještě poslední otázka: vidíte nějaké možnosti nebo cesty, jak by Trump mohl tuto válku ukončit, nebo je to prostě nemožné, protože Íránci potřebují, jak předpokládám, vyhnat Američany z regionu?
DM: Všechno řídí Netanjahu, takže pozorně poslouchejte Netanjahua a budete vědět, co Trump udělá. Řekněme si to upřímně – Trump přijímá rozkazy od Netanjahua, není nezávislý, má doma lidi, kteří ho tlačí určitým směrem. V důsledku toho nevidím, že by se v Washingtonu v dohledné době něco změnilo, všichni prostě řeknou: „No, budeme pokračovat v bombardování, budeme pokračovat v raketových útocích a nakonec uspějeme.“ To jsme dělali 78 dní nad Kosovem. A nakonec to nebyla vzdušná a raketová válka, která přesvědčila Srby, aby opustili Kosovo, ale rozhodnutí Ruska přestat Srbům pomáhat, řekli: „Ne, nemůžeme vám přes zimu dodávat palivo, jídlo a léky.“ Stalo se to proto, že Strobe Talbott, náměstek ministra zahraničí, odjel do Moskvy a vyjednal dohodu, deal, jak rád říká prezident Trump, a ta dohoda zahrnovala řadu slibů, které jsme dali, abychom Rusy přesvědčili, aby to udělali. Rusové to dnes zpětně považují za moment hluboké hanby ve své historii. A myslím, že mají pravdu, ale nemyslím si, že v té chvíli měli na výběr. No, teď mají na výběr. Číňané mají na výběr. Zbytek světa už není tak slabý jako kdysi, což je součástí vlny nových změn v naší civilizaci a ve světě, které americká vláda nechce přijmout. V tuto chvíli jsme v boji, pokud jde o rakety a konvenční zbraně, s téměř rovnocenným protivníkem, jak se říká. To je něco, co jsme si nikdy nedokázali představit. Prezident Trump vyjádřil šok a překvapení, stejně jako Whitkoff, že Íránci ještě nekapitulovali. Protože z jejich pohledu, založeného na jejich zkušenostech s realitním podnikáním v New Yorku, je způsobená škoda tak strašná, že se vzdáte a odejdete, poddáte se a podepíšete dohodu. No, tohle není realitní podnikání. Tohle není New York City, zde je civilizační stát, který se absolutně nevzdá požadavkům židovského státu na Blízkém východě, které jsou podpořeny americkou vojenskou silou. Takže si nemyslím, že s prezidentem Trumpem v tuto chvíli daleko dojdeme, možná později se něco změní. A oblastí, o které jsme ještě nemluvili a kterou by všichni měli pečlivě sledovat, je náš trh s dluhopisy. Zejména 10leté dluhopisy a výnosy porostou. Podívejte se na de-dolarizaci, podívejte se na naši finanční slabost. Tyto věci jsou důležité. Myslím, že bychom mohli skončit ve velmi vážné finanční krizi, rozhodně horší než té, které jsme čelili v letech 2007 a 2008. To je pravděpodobně další činitel v této mnohostranné rovnici, který by nás mohl zásadně vyřadit ze hry. Ale ať se nakonec stane cokoli, jsme svědky konce starého Blízkého východu, jsme svědky konce americké vojenské hegemonie a politické dominance. To je to, co sledujeme.
.
Zdroj: Glenn Diesen Substack (substack.com/@glenndiesen)
Na úvodním obrázku Alí Chameneí (1939-2026, nejvyšší vůdce Íránu v letech 1989-2026. Zdroj: english.khamenei.ir (prostřednictvím Wikipedie Commons)
Napsat komentář