Rozhovor prof. Diesena s plk. v. v. Douglasem MacGregorem.
.
GD: Vítejte zpět, dnes je tu s námi plukovník Douglas Macgregor, vyznamenaný válečný veterán, autor a bývalý poradce ministra obrany USA. Děkujeme, že jste se k nám opět připojil. Nyní se blížíme ke konci třetího dne války proti Íránu. Myslím, že lze říci, že Trump doufal v rychlou válku, ale nezdá se, že by zde došlo k nějaké rychlé změně režimu. Jak to hodnotíte, jak bychom měli měřit vývoj války a co můžeme očekávat?
DM: Myslím, že první věc, kterou můžeme říci, je, že Íránci zaútočili na nejméně 27 základen, včetně přístavních zařízení na Blízkém východě, od letecké základny Incirlik až po Dubaj v Perském zálivu. Válka se tak fakticky regionalizovala a důsledky těchto akcí zatím nelze plně docenit. Všichni víme, co se děje v Perském zálivu a co se již stalo na ropných trzích. Dnes se ropné trhy v Evropě otevřely s nárůstem o 20 %, a to pouze na základě pravděpodobnosti, že dodávky ropy budou po určitou dobu narušeny. Myslím si tedy, že se blížíme k ceně přes 100 dolarů za barel. Dostaneme se tam poměrně rychle, jak vysoko, to nevím, ale myslím si, že k tomu dojde. A pokud se podíváte na místo jako Spojené arabské emiráty, velmi levné drony porazily to, co se jeví jako jedna z nejdražších vzdušných a raketových obran na světě, a vyřadily z provozu řadu letišť a letištních drah. Musíte si uvědomit, že v Perském zálivu působí nejrůznější mezinárodní konglomeráty, zejména mnoho indických konglomerátů, které prostřednictvím Spojených arabských emirátů a Dubaje realizují obrovské obchody. To vše je nyní prakticky zastaveno. Jsou tam také miliony lidí, asi 4,6 milionu Indů, kteří vlastní podniky v Emirátech a nyní jsou uvězněni, a oni jsou klíčovou součástí ekonomiky. Kromě nich jsou tu stovky tisíc, pravděpodobně miliony Evropanů, Američanů a dalších, kteří uvízli. V současné době musíte překročit hory dolů do Maskatu, abyste našli letadlo, které vás odveze. Myslím, že škody na ropné infrastruktuře teprve začínají. Máme důkazy, že některé ropné rafinerie byly zasaženy, zejména v Saúdské Arábii, a myslím, že toho uvidíme ještě více. Jsme tedy na začátku toho, co je zjevně dlouhá regionální válka. A ještě jsme ani nezačali posuzovat možnost, že se do ní zapojí další strany. Protože tato nouzová situace vyvolaná válkou v Perském zálivu má dopad na Indii, severovýchodní Asii, Turecko i Evropu. V podstatě se nyní celý svět soustředí na tuto válku, která je zdánlivě mezi Izraelem a Íránem. Zábavné na této válce je, že nezačala společným izraelsko-americkým útokem. Začala izraelským útokem. Ministr zahraničí Rubio řekl skupině osmi, tedy senátorům amerického Senátu, kteří jsou členy Senátního výboru pro ozbrojené síly, že Izrael zahájil útok, že jsme o tom nebyli informováni, že jsme nebyli varováni, že to udělají, že jsme věděli jen to, že je to možné, a my jsme se rozhodli se prostě připojit. A teď začínáme pociťovat plný dopad všech těchto raket, řada raket byla vystřelena na lodě, víme, že tři stíhačky F-15 byly sestřeleny, připisujeme to přátelské palbě, i když o tom panují určité spory. Mnozí v regionu a ve světě jsou přesvědčeni, že to udělali Íránci. V každém případě jsme ztratili tři F-15, ale neztratili jsme piloty. Ztratili jsme však americké námořníky, vojáky, letce nebo mariňáky, jen nevíme kolik – přiznali jsme, myslím, tři nebo čtyři, ale mám podezření, že jich je víc. Otázka zní, kam směřujeme? Myslím, že směřujeme k dlouhé válce. Jsem si jistý, že posloucháte prohlášení ministra Hegsetha, prezidenta Trumpa, plná řečí o státě podporujícím terorismus a o tom, jak to musí být, že se nakonec bude muset podřídit Izraeli a Spojeným státům. Myslím, že to jsou velmi neopatrná a hloupá prohlášení, která neodpovídají realitě. Upřímně řečeno, Glenne, pokud bychom měli zájem bojovat proti radikálnímu islámu, pravděpodobně bychom se soustředili na Pákistán. A určitě na Sýrii, kterou v současné době ovládají zbytky ISIS a Al-Káidy. Tyto dva státy se však zdá se příliš neřeší – zejména Pákistán je již dlouhou dobu jakýmsi inkubátorem radikálního islámu a islamistického terorismu. Jde tedy ve skutečnosti o zájem Izraele zničit Írán a odstranit ho jako překážku izraelské vojenské hegemonie nebo židovské nadvlády, jakkoli to chcete nazvat. A my jsme do toho zapojeni, jsme tomu oddaní. A myslím si, že nakonec bude mít logistika pravděpodobně velký dopad, protože nám dojdou rakety. A myslím, že už jsme na té cestě, protože si prostě nemyslím, že prezident Trump nebo jeho poradci opravdu věří, že by skončili v dlouhé válce s Íránem, a to je místo, kde se právě teď nacházejí.
GD: No, kromě vojenských cílů, jak jste zmínil, jsme také viděli útoky na přístavy, ropné rafinerie, lodní dopravu, letiště, zdá se, že jde také o několik civilních cílů. Překvapilo vás to? A jak vidíte, řekněme, kalkulace na íránské straně? Protože na jedné straně chtějí způsobit co největší újmu, ale předpokládám, že nechtějí zatáhnout příliš mnoho dalších vnějších aktérů, protože to s sebou nese riziko, že se do války zapojí státy Perského zálivu, nebo dokonce Evropané, kteří naznačili, že by se zapojili a bránili svá aktiva, své základny a své spojence? Jak hodnotíte, řekněme, kalkulace íránské strany?
DM: Myslím, že Íránci vědí, že Emiráty a Saúdové hráli dvojí hru, že se snažili hrát na obě strany, jak se říká. Takže si nemyslím, že by Íránci něčeho z toho litovali, a myslím, že chtějí, aby svět pocítil bolest, protože oni sami pociťují akutní bolest. To tedy není vůbec překvapivé. Pokud jde o Evropany, ti od samého začátku věděli, že Írán nepředstavuje žádnou hrozbu. Víte, bylo to směšné, když jsme trvali na výstavbě protiraketové základny v Rumunsku s odůvodněním, že chráníme naše evropské spojence před íránským raketovým útokem. Nikdo tomu nevěřil, je to nesmysl. Pokud jde o zásah Evropanů, myslím, že Britové vyslali své F-22, ale zda něco opravdu udělali, to nevím. Vím, že jejich základny na Kypru byly zasaženy a předpokládám, že pravděpodobně vyřazeny z provozu. Takže nevím, co si mám myslet o evropském zásahu. Myslím, že je to spíš plané řeči, ale uvidíme, určitě by mohli poslat nějaké lodě. Ale pak by byli v nebezpečí a vše záleží na tom, zda s tím evropské národy budou souhlasit. Opět je třeba rozlišovat mezi Íránem a šíity na jedné straně a drtivou většinou muslimů, kteří jsou sunnité, Arabové a Turci, na straně druhé. A myslím, že Evropané jsou o něco sofistikovanější než Američané. Nezaměňují je, chápou, že Írán je jiný, že Írán má jiné zájmy a že Írán jako civilizační stát, Persie, je jiný, je zcela odlišný od ostatních umělých konstruktů vytvořených po první světové válce. Uvidíme, ale od Evropanů moc nečekám. Víc mě znepokojují Číňané a Rusové, a když říkám znepokojují, myslím tím, že si kladu otázku, jak dlouho budou stát stranou a nechají to takto pokračovat. Protože to zjevně není v jejich zájmu, chtějí, aby Írán přežil. Írán je klíčovou součástí BRICS, je součástí iniciativy Pás a cesta. Turci chtějí, aby Írán přežil. Neslyšel jsem žádné stížnosti Turků na zničení naší letecké základny v Incirliku, protože vědí, že je to naše letecká základna, a vždy byli zdrženliví, pokud jde o to, aby nám umožnili operovat z této základny proti komukoli v regionu. Myslím si tedy, že jsme svědky toho, jak se svět ubírá zcela novým směrem. Řekl bych, že to je konec Sykes-Picotovy dohody. Myslím, že se změní mapy, a byl bych velmi překvapen, kdyby všechny tyto rodinné diktatury v Perském zálivu přežily ve své současné podobě. Myslím, že hospodářské škody se budou jenom prohlubovat. Indové se již obrátili ohledně nákupu ropy na Rusy. A to pro ně dává naprostý smysl, jsem překvapen, že s námi vůbec někdy spolupracovali. Dolar ztrácí rychlost a výšku. Myslím tím, že ekonomicky je to pro nás katastrofa, finančně je to pro nás pohroma. Bude to trvat delší dobu, ale časem se to pro nás bude zhoršovat. Pamatujte, že jsme to my, kdo se chlubí světu, jak jsme mocní a jak se celý svět musí třást strachem z americké vojenské síly. Lidé tedy budou očekávat, že budeme jednat. Írán na druhou stranu nemusí dělat nic jiného, než přežít. Dokud Írán přežívá a čím déle válka trvá, tím slabší vypadáme my, tím slabší vypadá Izrael a tím silnější vypadá Írán. A já si myslím, že Írán přežije. Nevidím žádný důkaz, že by najednou zvedl telefon, zavolal do Washingtonu a prosil o milost. To se podle mě nestane. Takže jsme v opravdové pasti. Myslím, že nakonec budeme z regionu vymeteni. Podívejte se, co se právě teď děje v Iráku, šíité povstávají a irácká vláda nás chce dostat ze země, chce nás pryč už roky. Myslím, že budeme muset odejít. Nemyslím si, že by někdo, kdo žije v Perském zálivu, chtěl, abychom byli v blízkosti jejich přístavů, letišť nebo čehokoli jiného. Myslím si tedy, že se pro nás schyluje ke katastrofě. A co se týká Izraele, izraelská železná kupole (Iron Dome) nefunguje moc dobře, a peřstože se rozhodně snažíme odpalovat rakety na podporu Izraele v rámci protivzdušné a protiraketové obrany, zdá se, že Íránci technologicky pokročili mnohem dál, než jsme očekávali, a nyní jsou schopni odpalovat rakety s návnadami, které, jak víte, mají více hlavic, a pak skutečná nebezpečná raketa proletí, zatímco my jsme zaneprázdněni návnadami. Takže to pro nás nefunguje příliš dobře. Ale zajímavé je, že na Západě nám sdělovací prostředky jako vždy ukazují nádherný obraz amerického a izraelského vojenského úspěchu. Ale nemyslím si, že je to obraz, který začíná vnímat zbytek světa.
GD: Ano, když člověk sleduje naše zpravodajství, má dojem, že se už plánuje převzetí moci novou vládou a tak dále – je podivné, že se tyto příběhy tak liší od reality. Ale vypadá to, že to bude dlouhá válka. Jaký by tedy mohl být další scénář – řekl jste, že Spojené státy a Izrael budou vyčerpány jako první, a pak to asi skončí. Nebo vyjde impulz od států Perského zálivu, které budou požadovat, aby Spojené státy ukončily válku?
DM: Všechny přístavy, které obvykle používáme k doplnění našich námořních sil a k jejich opětovnému vybavení raketami a střelami a tak dále, byly zničeny. Jsme tak nuceni ustoupit až do Indie, která je od této oblasti poměrně daleko. V tuto chvíli můžeme ustoupit do Itálie. Myslím, že Kréta je možná mimo dosah, doufám, že ano. Ale jde o to, že všechno, na co jsme byli zvyklí, se teď musí změnit, válka se pro nás stala mnohem náročnějším úkolem. Pamatujte, že nejen uzavřeli Hormuzský průliv, ale také uzavřeli Suezský průplav, protože uzavřeli Rudé moře. Obchodní situace je tedy ponurá, vojenská situace je problematická. A nemyslím si, že dokážeme vyrábět rakety dostatečně rychlým tempem, abychom udrželi krok se spotřebou. A my jsme po celou dobu dodávali Ukrajině obrovské množství raket. A teď začínáme pociťovat problémy, protože velká část z nich je pryč, nebude to trvat dlouho, možná ještě pár dní, než začneme naše rakety využívat ekonomicky. A to znamená, že nemůžete sestřelit většinu toho, co na vás střílí. Pamatujte, že mluvíte o vystřelení nejméně dvou nebo tří raket na každou přilétající raketu a my stále nedokážeme úspěšně zamířit a sestřelit hypersonické rakety. A mnoho z těchto raket letí rychlostí Mach 3, 4, 5 a 6, což jsou rychlosti, které přesahují naše technologické možnosti. Takže si myslím, že z logistického hlediska budeme mít obrovský problém. A možná se teď zastavíme, ať už jsou to budou Rusové a Číňané, kdo bude ochoten zprostředkovat jednání, nebo Indové. Myslím, že Indie by byla pravděpodobně nejlepší volbou pro zprostředkování. Koneckonců jsou neutrální. Navzdory nedávné návštěvě Modího v Izraeli, kterou považuji za neuváženou, mají Modí a Indie kulturní vazby na Írán a sanskrt a indická civilizace jsou součástí perské civilizace. Myslím si tedy, že Indové mají příležitost překlenout propast mezi námi, Izraelci a Íránem. Uvidíme. V tuto chvíli si nemyslím, že by Írán upadal do chaosu. Ano, zabili jsme nejvyššího vůdce, ajatolláha Chámeneího, ale nevidím žádné důkazy o tom, že by to narušilo jednotu úsilí, velení a řízení. Další výhodou Íránců, a to je velmi důležité, je to, že velká část jejich kapacit je široce rozptýlena. To nám velmi ztěžuje situaci. A i v nejlepších časech jsme měli historicky velké potíže s čímkoli, co je mobilní. Takže v blízké budoucnosti nevidím žádné dobré zprávy. Doufám, že ve Washingtonu jednáme s dalšími, kteří by mohli pomoci zprostředkovat nějaké řešení této katastrofy. Vím ale, že o víkendu jsme zřejmě projevili zájem o jednání, nevím přes jaké kanály, ale zřejmě to přišlo z Bílého domu Donalda Trumpa a Íránci řekli nejen ne, ale rozhodně ne.
GD: Ukončení této války bude opravdu stát hodně peněz. Myslím, že je možná trochu pošetilé ji teď ukončit, vzhledem k tomu, že druhá strana by mohla jednoduše doplnit své rakety a za pár týdnů se vrátit. Ale co si myslíte, že by Íránci chtěli z této války, než by ji souhlasili s tím, aby skončila?
DM: Nevím, co řeknou, ale myslím, že chtějí, abychom odešli z regionu. A myslím, že jim vyhovíme, protože jsme k této válce přispěli. A spojili jsme se s Izraelem, který je v každém případě vyvrhelem, protože Izraelci jsou již široce nenáviděni a opovrhováni za svůj program masového vraždění a vyhnání v Gaze. Tato válka nyní tyto věci ještě hodně zhorší. Myslím si, že i pro Turky bude teď mnohem pohodlnější požádat nás, abychom odešli, a myslím si, že budeme vyzváni, abychom odešli. Jinými slovy, myslím si, že strategicky obětujeme naši pozici v regionu ve prospěch Izraele, ale nemyslím si, že Izrael z toho bude mít prospěch. A víte, takové věci budou mít dalekosáhlé důsledky. Pokud žijete na Korejském poloostrově, už máte dost americké vojenské přítomnosti. Nevidíte v ní smysl, protože Číňané nemají zájem o válku a Korejcům dali jasně najevo, že pokud něco podniknou, Čína jim nijak nepomůže. Myslím, že Korejci pravděpodobně říkají, že je čas, aby Američané odešli, a že pak budeme muset spolupracovat s Čínou, abychom sjednotili poloostrov a dospěli k nějakému stabilnímu řešení na poloostrově. Myslím, že Japonci to sledují a začínají se zamýšlet nad tím, jak úzce s námi chtějí spolupracovat. Myslím, že jde o to, zda vypadáme silní, mocní, neporazitelní a nezranitelní, nebo ne. A bohužel pro nás musíme vypadat neporazitelně a nezranitelně. Nyní jsme se vystavili všem možným mimořádným problémům, kterým bychom se jinak mohli vyhnout. Víte, vojenská síla je jedna z těch věcí, u kterých nikdo neví, co máte, dokud ji nepoužijete. Vzpomeňte si, v roce 1940 všichni říkali: „Díky Bohu za francouzskou armádu, největší armádu v Evropě, nejlépe vybavenou, s více tanky, více tímto, více vším.“ To ale rychle pominulo. Stejně tak britská armáda, ta taky nevydržela moc dlouho. Myslím, že dnes žijeme ve světě, kde stará éra končí a začíná nová, a pro budoucnost budou platit nová pravidla. A ta nebudou psána ve Washingtonu, budou psána, myslím, převážně v Asii a do jisté míry v Evropě a na Středním východě, ale budou psána místními národy, ne námi. To je dlouhodobá prognóza. Jak dlouho to potrvá, je těžké odhadnout, ale v současné době Íránci hodně trpí, ale také způsobují hodně utrpení a nemají žádný důvod přestat.
GD: No, pokud by někdo chtěl vyhnat Spojené státy ze Středního východu, myslím, že by se mohl zaměřit na tři oblasti. Jednou z nich by samozřejmě byla vojenská přítomnost a vojenské základny, které jsou bombardovány, tou druhou by samozřejmě byly ekonomické zájmy a třetí oblast by byla to, na co jste také narážel, tedy důvěryhodnost USA. Jak vidíte širší, řekněme, geopolitické důsledky toho, že důvěryhodnost USA byla takto otřesena, protože to je zjevně opakem toho, co Trump chtěl. Celý jeho přístup, myslím, spočívá v tom, že ukazuje velkou sílu a doufá, že protivníci ustoupí. A jak řekl Witkoff, Trump byl velmi překvapen, že se Íránci ještě nevzdali, když viděli všechnu tu obrovskou vojenskou sílu USA. A co se stane teď, když se ukáže, že to jsou Spojené státy, které musejí a najít cestu k důstojnému odchodu?
.
Zdroj: Glenn Diesen Substack (substack.com/@glenndiesen)
Na úvodním obrázku Alí Chameneí (1939-2026, nejvyšší vůdce Íránu v letech 1989-2026. Zdroj: english.khamenei.ir (prostřednictvím Wikipedie Commons)
Napsat komentář