To není upír snů, – to není přízrak běd, toto je Německo, Evropa a svět… Jiří Wolker


Literární neděle – 22. února 2026

Karel Hlaváček (1874 Praha-Libeň – 1898 Praha-Libeň, zemřel na tuberkulózu). Báseň je ze sbírky Mstivá kantiléna z roku básníkovy smrti, 1898.

.

Zas den byl ospalý – po proudu řeky kdosi šel –
pod smutným nebem, nebem nízkým, nebem bez tepla –
to den byl ospalý – kdos zádumčivě v dálce pěl:
že marno vše, že nevzroste nic, že nic nevzeplá.


A večer sychravý byl, zimomřivá nálada,
a všady bázlivě si lehli, světla zhasili,
když náhle vzpomněli, že marno myslet na lada,
že ani letos nevzejde, co před léty tam zasili.


Noc byla zamlklá – kdos podle řeky ještě šel –
byl měsíc v mracích, v mracích smutných, měsíc bez tepla,
na břehu protějším kdos zádumčivou píseň pěl:
Že marno vše. – Že nevzroste nic.– Že nic nevzeplá.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *